Škodí to přírodě a lidem? To nechci! Češi dávají stále přednost zboží, které je „poctivé“

Momentálně se tento trend projevuje v Česku ve spotřebě kávy. Kupujeme stále více balíčků kávy nebo kakaa s modro-zelenou značkou Fairtrade, případně si dáváme nápoj tam, kde ho z férové kávy připravují. U těchto dvou druhů zboží zaznamenávají obchodníci nejvyšší procenta růstu prodejů.

U kakaa se zájem zákazníků v roce 2021 zvýšil o téměř dvě třetiny. Bodovala ale i fairtradová káva. Jak spočítala organizace Fairtrade Česko a Slovensko, v přepočtu na šálky jich každý obyvatel naší země loni vypil patnáct. V porovnání s rokem 2020 poskočil tento údaj dokonce o čtyři kávy na hlavu za rok.

Lidé překvapivě utrácejí za „poctivé“ výrobky, i když je v ceně započten příplatek. Ten třeba umožňuje pěstitelům vyplácet vyšší mzdy dospělým a nezaměstnávat děti, které tím jinak vylepšují rodinné rozpočty v chudých zemích.

„Systém Fairtrade ale neřeší jen sociální, pracovní a ekonomické problémy pěstitelů. Všímá si i otázek životního prostředí,“ připomíná Lubomír Kadaně, ředitel Fairtrade Česko a Slovensko.

Pěstitelům dává možnost investovat do preventivních opatření. Ta zamezují oteplování zemského klimatu a šetří přírodu. „Pěstitelé zapojení do systému díky Fairtrade využívají nové odrůdy, učí se pracovat s vodními zdroji nebo diverzifikují plodiny,“ říká Kadaně.

Se značkou Fairtrade (viz box) se lidé setkají také u bavlněných výrobků. V Česku se jich ročně prodává více než dvě stě tun. Přibližně tři roky se už do Česka také dovážejí poctivě pěstované banány a květiny. Jenom řezaných kytek se od předloňska v Česku prodalo téměř 3,2 milionu kusů. U banánů se jedná v Česku a na Slovensku za rok 2021 o téměř 700 tun.

Jak zjistila letos v březnu společnost Median, povědomí o značce Fairtrade má 66 procent českých spotřebitelů, detailní informace má 39 procent lidí.