Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém posledním zasedání schválili aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035. Dokument musí být v souladu se strategií České republiky, počítá například s navýšením recyklace komunálních odpadů na 65 procent. Opoziční zastupitelé upozornili na to, že splnění cílů Jihomoravského kraje je závislé na rozvoji brněnské spalovny.
Změny reagují na schválenou aktualizaci národního plánu a obnáší veškeré cíle novelizovaných evropských směrnic a novou legislativu pro nakládání s odpady. Kraji dokument ukládá od roku 2030 například zákaz skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů nebo recyklování 70 procent obalových odpadů. Od roku 2035 počítá s omezením skládkování komunálních odpadů na deset procent.
Aktualizace nadále počítá s podporou energetického využití směsného komunálního odpadu na území Jihomoravského kraje. Odpad z regionu energeticky zpracovává brněnská spalovna, ve které město plánovalo postavit třetí kotel. Brněnští radní nicméně koncem loňského roku udělili městské firmě SAKO koncernový pokyn ukončit léta chystaný projekt Odpadové hospodářství Brno II (OHB II), jehož cílem byla výstavba třetí spalovací linky.
"Závazky pro kraj, jako snížení skládkování, souvisí s tím, zda odpad budeme umět spálit. Zatím pořád nemáme žádné informace o tom, jak to s kotlem bude, což je pro kraj extrémně tíživá situace," uvedl na jednání opoziční zastupitel a starosta Židlochovic na Brněnsku Jan Vitula (Spolu pro Moravu).
Krajský úřad již dříve uvedl, že bez třetího kotle bude muset zajistit zpracování jiným způsobem až 138.000 tun komunálního odpadu ročně vyprodukovaného na území Jihomoravského kraje. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) vnímá téma spalovny jako důležité. "S městem to řešíme. Přizvali nás začátkem května na prezentaci studie, která posuzuje tři varianty rozvoje. Nicméně jako kraj nejsme původci odpadu a nárokovat si nemůžeme nic," řekl hejtman.
"Společnost SAKO nyní posuzuje možné varianty technického řešení nového kotle K1, a to zejména s ohledem na potřeby Brna v oblasti odpadového hospodářství a energetiky. Zohledňuje ekonomické a finanční aspekty, dopravní zátěž i celkové environmentální dopady. Termín pro dokončení zpracovávané analýzy, na jejímž základě by měla být doporučena aktualizace původního záměru tzv. třetího kotle, je do 30. června," sdělil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Dodal, že v mezičase magistrát komunikuje nejen se zpracovateli, ale také s dotčenými subjekty jako je Jihomoravský kraj či jednotlivé obce.
Brněnská spalovna nyní provozuje dvě linky, K2 a K3, které spalují odpad a vyrábí z něj teplo a elektřinu. Roční kapacita kotlů s životností do roku 2035 je 240.000 tun. Třetí kotel by ji zvýšil na 352.000 tun. Město na něj má schválenou dotaci 2,85 miliardy korun od ministerstva životního prostředí. O dalším vývoji musí kvůli dotaci rozhodnout do konce června.
