Díky dotacím z Evropské unie se na Vysočině podařilo opravit mnoho památek včetně zdevastovaného zámku v Červené Řečici na Pelhřimovsku. Záměry na rozsáhlé opravy památek v Třebíči a Budišově na Třebíčsku naopak úspěšné nebyly a skončily vleklými soudními spory.
"Jsme rádi, že se ten zámek dostal do stavu, v jakém je dneska. Zámek byl ve velmi špatném stavu, měli jsme s tím problémy i my jako město, protože to bylo v takovém stavu, že části padaly a byly nebezpečné," řekla ČTK starostka Červené Řečice Zdeňka Bečková. Zámek podle ní nebyl dobrou vizitkou při vjezdu do města, změnil ho až přístup současných majitelů.
Památku asi 15 let vlastní družstvo Zámek Šebestián. S přispěním asi 97 milionů korun dotací, z nichž většina byla z Evropské unie, ji začalo opravovat v roce 2020. Od loňského roku je přístupná veřejnosti. "Obyvatelé města to velice vítají, myslím si, že to sem přineslo takovou dobrou atmosféru. Městečko ožilo, jsou tu návštěvníci a dobře to funguje, takže jsme spokojeni," řekla Bečková.
Zámek je z velké části opravený, nabízí několik návštěvnických okruhů, město ho využívá na své oslavy, třeba na vítání občánků. Postup dalších oprav, hlavně na druhém nádvoří, bude záležet na financích. "Teď ale vidíme zámek jako zachráněný, a to byla naše první vize a povinnost k němu," uvedl Jiří Moškoř, jeden z vlastníků zámku.
Zámek v Červené Řečici je podle vyjádření telčského pracoviště Národního památkového ústavu významným dokladem proměny staršího středověkého sídla v reprezentativní rezidenci zámeckého typu.
Do roku 1948, kdy stát areál zkonfiskoval na základě Benešových dekretů, byl zámek ve vlastnictví Arcibiskupství pražského. V lednu 1990 ho od tehdejšího Okresního národního výboru v Pelhřimově získalo bezúplatným převodem Výrobní družstvo stavební UNIMAX Praha. Nevyjasněné vlastnictví po konkurzu družstva bylo jedním z důvodů chátrání památky. "Řadu let jsme se snažili dohledat nějakého majitele. Nikdo ze zapsaných majitelů nebyl k dohledání, nebyl k zastižení, nepřebíral jakoukoli korespondenci. Snažili jsme se i přes stavební úřad, aby je vyzval k nějakému alespoň zabezpečení. To se nikdy nepovedlo," dodala Bečková.
Neúspěchem skončila před lety snaha Třebíče a obce Budišov o společnou opravu budišovského zámku a části zámeckého areálu v Třebíči. Opravu zastřešovala společnost Bono Publico. Když projekt začala v roce 2006 prověřovat policie, Třebíč od záměru i ze společnosti vystoupila. Budišov a Bono Publico ji pak žalovaly o 110 milionů korun. Spor ve prospěch Třebíče ukončil až v roce 2016 Nejvyšší soud.
Pro státem spravované památky na Vysočině se Národnímu památkovému ústavu podařilo v uplynulých deseti letech získat z evropských peněz téměř 180 milionů korun, uvedla mluvčí NPÚ České Budějovice Markéta Slabová. Pokryly část nákladů na opravu zámku a zámeckého parku v Telči, obnovení střech a osvětlení hradu Lipnice nad Sázavou, restaurování soch na zámeckém mostě v Náměšti nad Oslavou nebo obnovu parku zámku Jaroměřice nad Rokytnou.
Podle náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Hany Hajnové (Piráti) se na Vysočinu daří získávat evropské dotace. "Dá se říct, že žadatelé z Vysočiny a na území Vysočiny jsou velmi úspěšní. V uplynulém programovém období zrealizovali projekty za více než 42 miliard korun. V mezikrajském srovnání přepočtu získaných dotací na obyvatele je Vysočina dokonce nejlepší. Republikový průměr byl cca 60.000 korun získané dotace na obyvatele, na Vysočině to bylo ale 84.500 korun," uvedla Hajnová.
