Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě na Žďársku připravuje výstavu děl Emanuela Ranného, na kterých zachytil krajinu Novoměstska spojenou s působením několika partyzánských skupin. Zároveň představí projekt Martina Pfanna nazvaný Partyzánská stezka. ČTK to řekla vedoucí muzea Alice Hradilová. Výstava bude přístupná od 30. dubna do 18. května.
Emanuel Ranný (1913 - 2008) byl malíř a grafik žijící v Tišnově. V roce 1975 vytvořil cyklus grafik Statečná krajina. Zachytil na nich vesnice i místa v přírodě, kde se za druhé světové války skrývali partyzáni. Cyklus tvořený technikou suché jehly má novoměstské muzeum takřka kompletní.
Ranný v něm zaznamenával krajinu, kde působily konkrétní partyzánské skupiny. Na pomezí Tišnovska a Bystřicka to byla skupina Jermak, na Bystřicku Doktor Miroslav Tyrš a na Novoměstsku Mistr Jan Hus.
Jejich vystavení s odkazem na květnové výročí konce druhé světové války spojí muzeum s prezentací práce Martina Pfanna, který grafiky doplní komentářem s příběhy k jednotlivým místům. "Pracuji na tom, že sbírám pozůstatky paměti (na partyzánskou činnost) v krajině. Zjistil jsem, že (Ranného) grafiky korespondují s místy, kterými teď procházím," řekl ČTK Pfann.
Věnuje se mapování působení partyzánských skupin na Vysočině. Přes studium romistiky se dostal i k Josefu Serinkovi, romskému partyzánovi, jehož statečnost byla kvůli jeho původu dlouho opomíjena. Serinek se účastnil osvobozování Bystřice nad Pernštejnem.
Pfannovi se podařilo najít původní zemljanku, která sloužila jako úkryt partyzánů. Vnímá ji jako Serinkův památník, protože se na stavbě mnoha z nich podílel. Na jiném místě teď Pfann buduje s přáteli její repliku. "Do budoucna to bude takzvaná útulna, místo, kde bude moci občas někdo přespat, ale vzhledem k tomu, že to má partyzánský charakter, je ta poloha skryta," řekl Pfann.
Svojí prací chce připomínat nejen partyzány, ale i místní obyvatele, bez jejichž pomoci by odboj fungovat nemohl.
S Pfannem bude muzeum spolupracovat dlouhodobě. I jeho přístup může podle Hradilové pomoci téma partyzánství rehabilitovat. "Je to téma zatížené socialismem, přitom je to škoda. Příběhy hrdinství jsou univerzální," řekla Hradilová.
