V Paloníně na Šumpersku dokončují v těchto dnech pracovnice chráněné dílny obří poutní svíci pro českou armádu. V polovině května si ji vojáci odvezou na tradiční pouť do francouzských Lurd, slavného poutního místa. Na výzdobě paškálu o velikosti 175 centimetrů pracují většinou dvě až čtyři ženy, svíce vyrobená ze směsi včelího vosku a parafínu o hmotnosti zhruba 25 kilogramů přitom převyšuje většinu z nich. Výroba armádních poutních svící má v Paloníně dlouholetou tradici. Na téměř 2000 kilometrů dlouhou cestu se odtud vydávají od roku 2005.
Svíce o průměru 14 centimetrů je zdobena znakem duchovní služby české armády a je opatřena letopočtem, nápisem Armáda České republiky a trikolorou. "Oproti paškálům, které tady tradičně vyrábíme, je rozdíl především ve velikosti a hmotnosti. U nás v České republice jde určitě o největší svíci. Ta tíha je celkem velká, naše děvčata jsou drobnější, takže ji musejí přenášet dvě. Máme pro ni vyrobené speciální molitanové lůžko umístěné na stole. Paškál se zdobí v něm, kdy se s ním postupně otáčí," řekla dnes ČTK vedoucí dílny Eva Vařeková.
Svíci chtějí mít pracovnice dílny hotovu do začátku května. "Dopředu jsme si musely z plátového vosku vyřezat podle předlohy každý detail, včetně například lva, ovečky, praporu, křížku i každého písmena z nápisu. Vyřezané detaily se na svíci umisťují teplem ruky, pokud je chladněji, tak si velké pláty nahříváme na topení. Přitiskneme je poté na svíci, velké plochy poklepeme," řekla ČTK Alena Vitásková, která paškály zdobí v chráněné dílně v Paloníně už zhruba 25 let. Rozměry svíce jsou i pro samotné pracovnice dílny specifické. "Myslím, že nás převyšuje všechny," doplnila Vitásková.
Pro pracovnice chráněné charitní dílny je příprava poutního armádního paškálu ctí, těší je i pocit, že jejich výrobek následně putuje tak daleko za hranice země. "Je to pro nás velká čest, jsme za to každoročně rádi, že si armáda na nás vzpomene a že si tuto svíci u nás objedná a poté s ní odjede do Lurd, kde je zapálena," doplnila Vařeková.
Na tomto poutním místě se vojáci z mnoha zemí Evropy i světa setkávají již více než 60 let, aby navazovali na tradici, kterou v poválečných dobách založili příslušníci francouzské a německé armády jako akt usmíření mezi národy po druhé světové válce. V současnosti se vojenské pouti v polovině května účastní 11.000 až 15.000 vojáků z více než 40 zemí, kteří se zde modlí za mír mezi národy. Od roku 1992 do Lurd přijíždějí i čeští vojáci, uvedla armáda na svých stránkách.
Letošní, 64. mezinárodní vojenská pouť se uskuteční 24. až 26. května.
