Uhl v projevu k zastupitelům vyzdvihl Krieglovu "mimořádnou osobní a státnickou odvahu". Stal se přední osobností pražského jara roku 1968, když jako jediný člen československé delegace v Moskvě i přes nátlak odmítl podepsat souhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. "Počítal s tím, že za to může zaplatit životem. Měl by být vzorem a mementem," uvedl Uhl. Za jeho názor se postavila mimo jiné místostarostka Kateřina Jechová (SZ) a zastupitel Jan Pech (ČSSD).
„20 let aktivně budoval komunismus“
Kriegel, který se narodil v chudé rodině haličských Židů, do komunistické strany vstoupil ve 30. letech minulého století. Ve stejné době působil jako člen interbrigád a lékař ve španělské občanské válce. Odpůrci poukazují na jeho působení ve vysokých funkcích KSČ, zejména v 50. letech. Po únoru 1948 se stal poslancem Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
"František Kriegel nepochybně projevil osobní statečnost, ale v roce 1948 byl jedním z čelních soudruhů, kteří budovali komunistický režim," uvedl v diskusi zastupitel Jaroslav Šolc (OSB). "Nelze zavřít oči nad jeho někdejší činností. Lidé tehdy přišli o životy, o domovy, o majetky," připomenul. "Bohužel nemůžu vzít na misku vah jen to, že se zachoval hrdinsky, když 20 let aktivně budoval komunismus, působil v lidových milicích," uvedl místostarosta Jan Vaněk (ODS). Obyvatelé v diskusi zmiňovali především dobu nástupu komunismu, politické procesy a popravy. "Kdyby bylo v roce 1948 méně lidí, jako byl pan Kriegel, tak by se v roce 1968 nemusel Krigel projevit jako hrdina," uvedl jeden z debatujících.
Konfederace politických vězňů Krieglovo hrdinství odmítá
V názoru na Kriegla nejsou jednotní ani odborníci a pamětníci. Český rozhlas nedávno uvedl, že zatímco Konfederace politických vězňů Krieglovo hrdinství odmítá, Nadace Charty 77, kterou Kriegel podepsal, je přesvědčena o jeho statečnosti. Pojmenovala po něm i jedno z jejích ocenění.
