Osídlení území hlavního města bobry je podle odborníků dokladováno od roku 2015. V roce 2019 bylo na území metropole již asi sedmnáct teritorií tohoto hlodavce. Navzdory nárůstu populace však bobři Prahou hlavně procházejí dál. Dřeviny těmto hlodavcům přes zimu slouží jako hlavní zdroj obživy. Přes jaro a léto se pak živí bylinami.
Bobr může ohryzat jakýkoli listnatý strom jakéhokoli průměru, včetně vzrostlých topolů.
Rozšířeným mýtem o těchto až metr dlouhých hlodavcích s plochým ocasem je podle odborníků především jejich domnělá konzumace ryb. Ty jsou však pro bobry energeticky málo výživnou potravou a zima je pro bobry opravdu prověrkou. Hlavně pro mláďata.
Informace o bobrech a také opatřeních, která lze použít, aby konflikty mezi lidmi a bobry byly menší, je možné najít v publikaci Průvodce v soužití s bobrem na webu zachranneprogramy.cz.
„Životní projevy bobrů se dostávají do střetu se zájmy lidí v krajině. Bobři kácejí stromy, ke kterým mají lidé citový vztah, staví hráze, takže mohou zaplavovat pozemky, hrabou nory. Současně ale právě bobří hráze mohou přinést nám lidem hodně pozitivního. Zadržují vodu v krajině a zlepšují její kvalitu,“ svěřila v loňském roce deníku Metro Jitka Uhlíková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR s tím, že se tyto hráze nicméně na území Prahy vyskytují spíše ojediněle.
Strážce streamu
