Právě jeho vynechávání, včetně živočišných výrobků, mladá generace považuje za správný krok k větší ekologické zodpovědnosti.
„Pesco-pollo“ taktika
Podle zahraniční studie z roku 2022 se až 79 procent zástupců generace Z rozhodlo mít alespoň jednou týdně plně rostlinnou stravu, přičemž 65 procent z nich tvrdí, že se chce rostlinně stravovat ještě častěji. Strava je tak flexibilní a mnohdy vegetariánská, či dokonce veganská.
Podle nutričního poradce Tomáše Ulče z plzeňské EUC kliniky si někteří flexitariáni ještě vybírají určité druhy živočišných výrobků. „Kupříkladu takzvaní pescetariáni do svého jídelníčku zařazují z masa pouze ryby, pollotariáni pak výhradně drůbež. Celkem častá je u flexitariánů variace ‚pesco-pollo‘, kdy je výjimečně konzumována pouze drůbež a ryby, a součástí jídelníčku tedy nikdy není maso savců. Obvykle se tito lidé snaží také dodržovat zásady racionální výživy, proto se navíc snaží vyhýbat průmyslově zpracovaným potravinám. V případě, že hodlají do svého jídelníčku občas zařadit maso, snaží se zvolit takové, které pochází od dodavatele, kde je deklarován jistý respektující chov a vyšší kvalita života zvířat,“ konstatuje pro Metro Ulč.
Vynechání masa a živočišných produktů se obecně může zdát jako neužitečný krok, ale opak je pravdou. Nejen že živočišná výroba představuje zhruba 15 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, přechod na rostlinnou stravu by navíc znamenal také snížení spotřeby vody až o 50 procent.
Až moc masa tělu neprospívá
Nejen pro planetu, ale i pro lidské tělo se podle Ulče flexitariánství zdá jako nejpřívětivějším. „Za předpokladu, že flexitariáni kromě střídmosti v konzumaci masa dodržují také obecné zásady zdravé výživy, je dle mého názoru tento stravovací směr nejvíce vhodným, a to nejen pro lidské tělo, ale i pro společnost jako celek. V dnešní době mají živočišné výrobky u mnoha lidí v jídelníčku dominantní postavení, což s sebou přináší celou řadu problémů spojených s civilizačními onemocněními. Zjednodušeně řečeno, občasná konzumace masa, myšleno jednou až dvakrát týdně, může být pro lidské tělo daleko více přínosná nežli konzumace každodenní. Dle mnohých studií je zjevné, že převážná konzumace rostlinných výrobků s pouze občasnou konzumací masa je spojena s mnohem nižším výskytem civilizačních onemocnění. Historicky bylo maso považováno za luxusní potravinu, dnes s ním plýtváme a toto chování nepřináší benefity, a to jak zdravotní, tak vzhledem k udržitelnosti životního prostředí,“ vysvětluje Ulč.
Ne každý cítí zodpovědnost
Fakt, že je mladá generace schopna kvůli klimatické krizi přestat konzumovat maso v takové míře, neplatí u starší generace. Ta podle zmiňované studie z roku 2022 sice chápe realitu současných klimatických změn, ale necítí takovou ekologickou zodpovědnost jako generace Z. Proto je nepravděpodobné, aby se starší generace rozhodovala, zda změní své stravovací návyky kvůli životnímu prostředí. A to i přesto, že je změna jídelníčku zásadním posunem ke zlepšení planety, popisují autoři studie.
Podle Ulče je ale v případě přechodu na stravování v modelu flexitariánství důležité, aby tělu nechyběly žádné živiny. „Správně nastavená flexitariánská strava s sebou podle mého názoru nenese žádná významná rizika nedostatku živin. Samozřejmě je ale důležité zaměřit se na skladbu a různorodost jídelníčku. Samotné omezení živočišných výrobků nestačí, je potřeba dbát i na kvalitu a variabilitu potravin rostlinných. Zařazovat ke každému jídlu vlákninu v podobě čerstvé i tepelně upravené zeleniny, preferovat celozrnné výrobky, zařazovat luštěniny, případně ořechy a semena,“ uzavírá nutriční poradce Tomáš Ulč.
Co na to Češi?
|
