Usvědčený zabiják Jeffrey Dahmer, kterému se přezdívalo zrůda z Milwaukee, za víc než deset let zavraždil sedmnáct mladých kluků a mužů. Jak to, že tak dlouho dokázal unikat spravedlnosti? Inu, odpověď přináší právě minisérie s poněkud krkolomným názvem Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera. Tvůrci se rozhodli být důkladnější, než bývá obvyklé. Zmapovali proto nejen celý Dahmerův život a příběhy některých jeho obětí, ale i to, jaký vliv měl Jeff na své okolí. Kupříkladu spolužáky a sousedy. Origin o pádu zrůdy z Milwaukee nesměl chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.
Zase ten Murphy
Zpracování Dahmerova příběhu se k mé velké radosti ujal Ryan Murphy, tvůrce Glee, Plastické chirurgie s.r.o., American Horror Story či Feud a hromady dalších věcí. Ano, ten Murphy, jehož jméno jsem vynášel do nebes v předchozím Strážci streamu. Ten mimochodem pojednává o seriálu American Horror Stories, jehož druhá řada je nyní ke zhlednutí na streamovací platformě Disney+. Jeho jméno je zárukou úspěchu a Netflix to dobře ví. Že se titulní role ujal Murphyho dvorní herec Evan Peters už byla jen třešnička na krvavém dortu postaveném na hromadě lidských lebek.
Nekrofil, gay a kanibal
Peters ztvárňuje roli sériového vraha mladých chlapců a nekrofila, který se ze svých obětí pokoušel doma „dělat zombíky“. Herec teď v rámci propagace seriálu tvrdí, že byl Jeffrey Dahmer bezpochyby jednou z jeho psychicky doposud nejnáročnějších rolí. Důvodem je podle něj to, že se musel ponořit do opravdu temných vod vrahovi mysli. Na natáčení se prý připravoval sledováním mnoha rozhovorů s podle jeho slov „neemotivním Dahmerem“, poslechem audio nahrávek s hlasem vraha a čtením několika jeho biografií. Pročetl si důkladně také celý policejní zápis z roku 1992, ve kterém se kanibal přiznává k většině svých chladnokrevných činů.
Pokud jste o Dahmerovi stejně jako já doposud neslyšeli, vězte, že příběh tohohle sériového vraha z Milwaukee se na filmovém plátně objevil již několikrát. Stejně jako kolegové Manson, Bundy a podobně. Například v roce 2002 si ve snímku Dahmer zahrál zvráceného kanibala marvelovský Hawkeye Jeremy Renner. V roce 2017 pak ve filmu Můj přítel Dahmer ztvárnil roli dospívajícího maniaka herec Ross Lynch.
Devítihodinové dusno
Ač je Příběh Jeffreyho Dahmera správně označován jako minisérie, jeho stopáž dává v součtu skoro devět hodin. Na jeden zátah to ve všední den po práci nedáte. A možná je to i dobře. Dahmerův příběh má totiž celou řadu kapitol, které je ideální dávkovat si postupně. Moc veselé koukání to totiž není. Hlavním motorem a tím, co dělá tenhle seroš tak zajímavým, jsou pak bezesporu dialogy. Neuvěřitelně vás vtáhnou, a to i přesto, že obvykle nejde o žádný vášnivý slovní ping pong. Tempo je tu opravdu velice, veeeeeelice pomalé. Ale vůbec mi to nevadilo a vám nejspíš taky nebude. Tahle kombinace podtrhnutá Petersovým hereckým výkonem je totiž neskutečně koukatelná. A spolehlivě vás vtáhne. Jo a Jeffreymu Dahmerovi budete celou dobu, jak už to tak u těchhle serošů bývá, fandit. Otázku, zda oprávněně, si musí zodpovědět každý sám.
Zapomenutý vrah
Filmové a seriálové příběhy Hannibala Lectera nebo třeba Sedm (1995), kde jsou vyobrazováni psychopatičtí a sadističtí vrazi, jsou dnes kultovní záležitostí. Na tomto místě bych vám chtěl nicméně doporučit věc, která je minisérii Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera velice podobná. Jde o trojdílnou a bohužel nepříliš známou minisérii Des, kterou si můžete pustit na HBO Max. Exceluje v ní neskutečně civilní David Tennant. Nejen Tennantova, ale civilnost a nenápadnost téhle minisérie, jí bohužel zároveň sráží vaz. Je ovšem vykoupena nejen dobrým příběhem, ale i kvalitní filmařinou. Pokud ale před sebou máte dlouhý a studený podzimní večer, vřele doporučuji.
Nášup bude
Pokud vás Dahmer chytil natolik, že budete chtít nášup, můžete si ode dneška na Netflixu také pustit další ze série Rozhovorů s vrahem (Coversations with a Killer), v níž tentokrát vypovídá právě Jeff Dahmer. A něco mi říká, že se brzy na téže platformě dočkáme zase nějakého toho monstra s velkým M. Jiné vysvětlení pro ten krkolomný název totiž nemám.