Karlův most byl až do roku 1841 jediným mostem v Praze. Tramvaje přes něj jezdily jen tři roky

Karlov most byl od svých počátků pro Prahu důležitou stavbou. Přecházelo po něm přes řeku každodenně velké množství lidí, což často způsobovalo chaos. V roce 1707 městská rada nařídila chůzi vpravo.

Most kromě pěších historicky překračovali i jezdci na koních a koňská spřežení. A od roku 1883 jezdila po mostě koňka, tedy tramvaj tažená koňmi. V roce 1905 ji nahradily elektrické tramvaje. Tehdejší elektrické podniky dlouho vymýšlely, jak jejich provoz na mostě vyřešit. Všichni se shodli na tom, že není možné na Karlově mostě natáhnout troleje, protože by se narušily historický ráz. Možnost natažení drátů mezi sochami byla hned zkraje vyloučena. S řešením přišel vynálezce a podnikatel v oboru elektrotechniky František Křižík. Navrhl spodní přívod elektrického proudu. Mezi kolejemi byly do vozovky umístěny napájecí kontakty, přes které elektřinu odebíraly dvě ližiny umístěné na spodku vozu. Zařízení Křižík sestrojil kvůli bezpečnosti tak, že bylo pod proudem jen v okamžiku průjezdu tramvaje.

Úkol připravit tramvaj pro přejezd mostu bylo na průvodčím, který musel sundat sběrač z troleje a spustit ližinu. Elektrické tramvaje jezdily přes most ale jen tři roky. Za první dva roky totiž došlo k 300 poruchám. Na konci dubna roku 1908 byl tramvajový provoz na Karlově mostě ukončen.

Autobusy jezdily přes Karlův most do začátku druhé světové války. Automobilový provoz definitivně na mostě skončil v roce 1965. Od té doby most slouží jen pěším.

Zajímavou historii má památka také ohledně osvětlení. Most už v roce 1723 osvítily olejové lampy, které byly v roce 1866 nahrazeny lampami plynovými a posléze elektrickými. V roce 2002 se plynové lampy na most vrátily. V současné době je Karlův most jediným mostem na světě, který je těmito lampami osvětlen.

Podle současného pražského lampáře a ředitele plynárenského muzea Jana Žákovce se právě toto osvětlení do centra města hodí, protože je světlo z plynových lamp příjemnější než z těch elektrických. „Je hezčí, měkčí, má blíž světlu dennímu. Elektrické světlo je tvrdé na oči,“ obhajuje plynové osvětlení 205 centimetrů vysoký Žákovec.

Běžně se lampy na Karlově mostě rozsvěcejí z dispečinku, ale před Vánoci v adventním čase vyráží Jan Žákovec za velké pozornosti dětí, ale i dospělých rozsvěcovat lampy postaru, tedy zatažením za očko v lampě.

Na vlastní oči Nejvyššího lampáře na světě můžete při práci vidět v pondělí 4. prosince v 16 hodin a 30 minut na Křižovnickém náměstí. V tento den v 17.30 hodin můžete zajít i na autogramiádu nové knihy Tajemství Karlova mostu do kavárny Roesel v Mostecké ulici. Jejím autorem je zakladatel facebookové stránky Miluju Prahu a novinář David Černý.