Autorem nejstarších dochovaných fotografií Prahy je Andreas Groll, který v roce 1856 zhotovil okolo 30 snímků, z nichž většina se dochovala dodnes. Vídeňský fotograf byl vůbec prvním fotografem v rakouské monarchii, který začal systematicky fotografovat architekturu a krajinu. Byl pověřen vídeňskou komisí pro výzkum a uchování stavebních památek, aby zachytil vybrané stavby v monarchii za účelem rodící se památkové ochrany. Komise nejprve dokumentovala středověké památky, což logicky přivedlo Grolla i do Prahy. V té době se začala prosazovat nová technologie, takzvaný mokrý koloidový proces, při kterém vzniká ostrá kresba a zachycený obraz má vyšší citlivost, naproti tomu je ale velmi náročný na přípravu. Jelikož chemikálie tvořící světlocitlivou emulzi se nanáší těsně před expozicí. Tehdejší fotografové, pokud chtěli pracovat v exteriéru, museli s sebou vozit mobilní laboratoř a spousty zavazadel s lahvemi a křivulemi plných chemikálií. Takto vybavený fotograf se pravidelně stával i velkou atrakcí pro široké obecenstvo.
Autor jedné z populárních příruček pro fotografy té doby Philipp Remelé si postěžoval: „V první řadě nevzdělané publikum, zvláště mládež. Gymnazisty jsem většinou shledal slušnými, avšak povaleči, pouliční mládež, jakož i vesničtí nevychovanci dovedou krajináře přivést k zoufalství. Tu jeden nakoukne do objektivu, tu někdo zavře otvor v přenosném stanu a tak podobně. Po zlém to jde sotva, uštědřený pohlavek, jakkoliv zasloužený, může způsobit velký skandál.“
Na nejstarších snímcích Prahy je také zajímavé, že na nich zdánlivě nejsou lidi. Důvod je jednoduchý. Pionýři fotografie museli exponovat velmi dlouhé časy, aby se obraz zachytil, a tak pohybující se lidi, a třeba vozy, jsou na snímcích zachyceni jen jako šedivé čáry.
„Praha je prostě krásná a je stále co objevovat“Deník Metro představuje nejlepší fotografy projektu Miluju Prahu. Mezi ně patří i Lenka Petruželová. Do hlavního města přestěhovala před jedenácti lety. Město ji ohromilo. Byla to láska na první pohled. Fotí celý život. Vlastně si ani nepamatuje, kdy tato její vášeň začala. Do svého prvního foťáku značky Smena vkládala ještě film. „A to se mi nikdy moc nedařilo,“ směje se a dodává: „Ráda fotím Prahu, protože je jednoduše krásná a je stále co objevovat,“ říká Petruželová, která mimochodem pracuje na pražském letišti, kde zajišťuje bezpečnost. Její zimní fotografie Starého Města s dominantou Týnského chrámu se stala titulním snímkem kalendáře Miluju Prahu pro rok 2024. „Mám velikou radost, že se fotka líbí a kolik pozitivní energie vyvolává a že v kalendáři pomáhá dobré věci.“ Část výtěžku z prodeje kalendáře totiž poputuje spolku Nedoklubko, který se stará o rodiny s předčasně narozenými dětmi. |