Je sevřen mezi dvěma velmi rušnými výpadovkami – ulicemi Plzeňskou a Vrchlického. Neleží tedy na Malé Straně, ale daleko za jejími hradbami. Řeč je o Malostranském hřbitově. Už od konce 19. století se zde nepohřbívá a hřbitovu mnohokrát hrozil zánik. Nejnavštěvovanějším místem je náhrobek Aničky Degenové.
Její překrásný a dojemný náhrobek vytvořil v roce 1851 sochař Jan Max. Na vybledlém nápise čteme Anna Degenová (1848–1851), dcera c. k. strážmistra a nádenice. Rodiče Aničky leží v hrobě jen o kousek dál.
Legenda o svaté holčičce vypráví, že když se v nebi rozdělovaly duše pro čerstvě narozené děti, stala se chyba. Anička dostala místo duše lidské duši andělskou. A tak, když Anička přicházela na svět, zářila na nebesích jasná hvězda, ptáci radostně švitořili, rozkvetly květiny i stromy ze širokého okolí. Zdálo se, že příroda se raduje z příchodu andělského dítěte.
Anička zvala domů žebráky i zloděje. Dala jim vždy vše, co mohla. Svým rodičům prý říkala, že prostě v srdci cítí, že musí pomáhat.
Legenda říká, že Anička rozuměla řeči zvířat i květin. Ukázalo se ale, že pozemský život pro andělskou duši je příliš velkým břemenem. Anička si hrála v okně s hadrovou panenkou, kterou jí ale velký poryv větru vyfoukl z ruky. Holčička se po hračce natahovala, až vypadla z třetího patra na zem. Byla na místě mrtvá. Bůh se smiloval nad jejím pozemským utrpením. Vzal si podle legendy andělskou duši zpět. Za to, jak se obětavě starala o druhé, si Anička vysloužila přezdívku „svatá holčička“.
Legenda také říká, že Anička nepřestala pomáhat ani po smrti. A tak k jejímu náhrobku chodily a chodí děti do dnešních dnů. Nosí jí hračky, svaté obrázky a prosí ji o pomoc. Věří, že jim svatá holčička pomůže.
Vypráví se, že malá Anička po smrti zachránila obyvatelky sirotčince pod Petřínem. Jedna z chovankyň v noci utekla na Malostranský hřbitov, aby poprosila svatou holčičku o uzdravení. Ostatní dívky a řádové sestry vychovatelky se ji vypravily hledat. V tu dobu do sirotčince udeřil blesk. Pokud by v té chvíli byly děti a jejich vychovatelky v budově, nepřežily by.
Co je legenda a co pravda, se už nedozvíme. Pravdou je, že na nejdojemnějším pražském hrobečku stále leží spousty hraček, květin, svatých obrázků a mnohá dětská přání napsaná na papírcích. Děti i po více než 170 letech od smrti svaté holčičky za Aničkou přicházejí a svěřují jí svá tajná přání. Andělská duše malé Aničky tak stále pomáhá a dodává víru ve vše krásné na světě.
Představujeme nejlepší pražské fotografy
 Březnová fotka ze Seminářské zahrady na Petříně |
