Od 50. let 20. století do roku 1991 u nás bylo postaveno kolem 80 tisíc panelových domů. Tím vůbec největším sídlištěm je Jižní Město, najdete zde i nejvyšší panelák. Ten nejdelší je pro změnu v Bohnicích. Stojí v Zelenohorské ulici, je dlouhý přes 330 metrů a má celkem 18 vchodů. Kvůli délce dostal přezdívku Titanic. Mimochodem, slavná loď byla zhruba o 60 metrů kratší. V domě je 612 bytových jednotek a žije v něm asi 1300 lidí. Kvůli schůzím společenství vlastníků jednotek je proto nutné pronajímat divadelní sál.
Pionýr dostal nový kabát
Když kolem něj projdete, těžko budete tipovat, že jde o první pražský panelový dům. Zateplený objekt v Ďáblicích doslova oranžově svítí a rozhodně klasický panelák nepřipomíná.
Nejstarším panelovým domem v Praze najdete v Ďáblicích. Postaven byl v roce 1953.
Dům byl postaven v roce 1953 z nově vyvinutého systému skeletopanel. V polovině roku 1955 se do paneláku, který stojí v ulici U Prefy, nastěhovali nájemníci. Od těch klasických se první pražský panelák liší velikostí prostorů. Byty 3+1 v něm mají téměř 100 metrů čtverečních. Pro srovnání – byt ze 70. let měří okolo 60 metrů čtverečních. Zajímavostí je, že jeho tehdejší stavitelé příliš nevěřili, že konstrukce může vydržet.
Pražský Gottwaldov
Kolébkou paneláků je Zlín, tehdy Gottwaldov. V Praze je nejstarší panelové sídliště na Pankráci na Zelené lišce. Domy nesou typové označení G-40, což odkazuje na zmiňovaný Gottwaldov.
Paneláky na Zelené lišce byly zdobeny různými detaily, domovními znameními, arkádovými vchody, mozaikami. Novější panelové domy už tyto prvky nemají.
Zdejší prototyp paneláku obsahoval 40 bytů. Sídliště v Praze 4 vznikalo v letech 1954 a 1955 a domy byly tehdy zdobeny různými detaily, domovními znameními, arkádovými vchody, mozaikami, které se ale záhy v rámci masové výstavby vytratily. Cílem minulého režimu bylo totiž hlavně rychle a levně ubytovat miliony lidí. To se povedlo. V panelových domech nyní žije čtvrtina obyvatel Česka.
Strážce streamu
