Informace, že většina ulic kolem Staroměstského náměstí i na nábřeží Vltavy není na „své“ původní výšce terénu, už nikoho neohromí, je to fakt obecně známý. Nejedna „podzemní“ vinárna a bar těží ze své podzemní romantiky, byť románské sklepy bývávaly dříve vstupním prostorem dvorů a domů. Až ve třináctém a čtrnáctém století se začaly ulice navážet, a to i zeminou z hloubených příkopů staroměstských hradeb a dnes si špacírujeme o dva až čtyři metry výš, než naši románští a gotičtí předkové.
Něco podobného má i Praha se svými vrchy a kopci. Naprostá většina z nich je stvořena přírodou. Ale hlavní město se už může pochlubit útvary, o kterých nejeden obyvatel Prahy už ani netuší, že byla stvořena lidskou rukou.
Zřejmě nejznámější je takzvaný umělý terénní útvar Milíčov. Trojhrbý kopec narostla na okraji postupně budovaného Jižního Města a teď už je samozřejmou součástí krajiny. Upravený, osázený stromy a keři, s cestičkami a lavičkami i místy na pikniky. V jednom z houští je dokonce malý improvizovaný hřbitůvek psů a koček.
V pozadí Milíčovský les, v popředí sídliště Jižní Město a mezi tím umělý terénní útvar Milíčov.
Nedaleko odtud, jen pár kilometrů, vyrostla další kopec v Horních Měcholupech. Je z něj výhled jak na staré tak nově dobudovávané paneláky a bytové domy podél Hornoměcholupské, milovníci cestování si mohou své sny ukájet na opačné straně výhledem na rozsáhlé kontejnerové skladiště.
Jako děti jsme mívali „kopec“ v Zahradním Městě. Slovo „kopec“ je v uvozovkách záměrně. Když se rodiče ptali dětí, kam vyrážejí v zimě, odpověď většiny z nás zněla, že „na kopec“ a všichni byli v obraze. Nevelký kopeček vybudovaný a upravený na sáňkování a bobování nám připadal jako Mount Everest, v dospělosti jsem si kladl otázku, co na něm bylo tak mohutného. Asi jen ty naše oči blíž zemi. Svého času bylo oblíbené psát o umělém lyžařském kopci, který si ve svém sídle za Moskvou nechal navršit ruský prezident Putin. Obé už teď není populární. S odstupem času by se dalo říci, že sáňkovací i lyžovací kopec jsme měli dřív než Putin.
Sáňkovací a lyžovací „kopec“ v Zahradním Městě (je částečně vidět vpravo).
Podobné vyvýšeniny jsou třeba i v Letňanech, ale nestudoval jsem, zda jsou přírodní či umělé. S ohledem na geografickou blízkou velkého sídliště lze ale usuzovat na činnost lidského tvora.
