Podíl cestovního ruchu na českém HDP se dlouhodobě drí na třech procentech. V roce 2018 turismus vyprodukoval 337 miliard korun a jeho přidaná hodnota činila 132 miliard. Letoní krize vak bude pro cestovní ruch znamenat zásadní ránu v ohroení je i přiblině 241 tisíc lidí, kteří jsou podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v turismu zaměstnáni.
V Praze cestovní ruch vytvářel téměř čtyři procenta z celkové hrubé přidané hodnoty, v Moravskoslezském kraji pak jen málo přes dvě procenta, komentuje situaci hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Léto na českém jihu
Koronavirová krize rovně zásadně změnila uvaování o letoních dovolených, co reflektuje iniciativa s názvem Zachraňme turismus. Ta ve spolupráci s agenturou STEM/MARK a projektem Česko v datech podnikla průzkum na toto téma, z něj vyplývá, e nejoblíbenějí destinace najdeme na jihu Česka: na umavě, na jiní Moravě a v jiních Čechách. Naopak nejmení přízni se těí Plzeňsko, kam by se rádo podívalo jen 7,5 procenta Čechů. Nejlákavějí je vyhlídka dovolené v okolí Plzně právě pro obyvatele tohoto kraje.
Koronavirové volno
|
Jako nejoblíbenějí formu své dovolené zvolili respondenti průzkumu nejčastěji poznávací výlety. Kromě věkové kategorie starí edesáti let, která hned po poznávání nejraději relaxuje, míří Čei také velmi rádi k vodě.
Podle čeho vybírat?
Zásadním aspektem při volbě dovolené je i letos lokalita zájezdu, kterou za důleitou povauje téměř 83 procent respondentů naeho průzkumu. S rozdílem zhruba deseti procentních bodů je na druhém místě kvalita stravování těsně následovaná monostmi aktivit a záitků, říká Tomá Barčík z iniciativy Zachraňme turismus. Méně zásadní (ale stále důleitá) je i cena ubytování či recenze jednotlivých míst. Naopak za nedůleité povauje necelých 40 procent Čechů riziko nákazy koronavirem, doplňuje Barčík.
Nejdůleitějím zdrojem informací pro výběr dovolené jsou podle průzkumu doporučení blízkých, na která dá 42 procent z nás. Nabídky na internetu budou klíčové pro 31 procent Čechů a slevové portály budou mít rozhodující slovo ve 24 procent případů. Jedním ze stěejních faktorů je i cena zájezdu.
Čei se za dovolenou letos nejčastěji chystají utratit od pěti do deseti tisíc korun. Přes 20 tisíc se chystá utratit pouze 7,6 procenta obyvatel České republiky a největí je tento podíl u domácností s příjmem nad 50 tisíc korun.
Kromě destinace, ceny či ubytování je zajímavé sledovat i to, s kým se letos chystáme vyjet na dovolenou. Bezmála polovina Čechů chce na dovolenou vyrazit pouze s partnerem, co se projevuje zejména u nejmladí a nejstarí dotazované kategorie. Nejmladí se s nejstarími Čechy shodnou i v oblíbenosti dalích druhů dovolené. Oproti tomu Čei ve věku 30 44 let chtějí na dovolenou přibrat i své děti. Na čem se vak obyvatelé Česka shodnou napříč vemi věkovými kategoriemi, je to, e téměř nikdo nechce trávit dovolenou o samotě.
Hotel nebo kemp?
Ve výběru letoních dovolených hrají prim hotely a penziony. Tato ubytovací zařízení nejvíce vedou u nejstarí věkové kategorie 60+, která si je volí a v 60 procentech případů. Čei se také poměrně zdráhají vyuívat slueb sdíleného ubytování, jako je například Airbnb, ale jetě méně se jim líbí monost trávení dovolené na ubytovnách či v hostelech. Kromě nejmladí kategorie (18 29 let), která kempy a karavany vnímá jako druhou nejlepí variantu letoního ubytování na dovolené, nám přijdou kempy a karavany jako celkově třetí nejméně lákavý způsob dovolenkového bydlení.
Turisté a tsunami
Praha a Karlovarsko jsou jedinými územními celky, které v loňském roce navtívilo více zahraničních hostů ne tuzemských. Proto také mohou být nejvíce postieny současnou situací.
Zda počet zahraničních turistů zůstane nií i v dalích letech, výrazně ovlivní případná druhá vlna, která oiví obavy z cestování, a na druhé straně dostupnost vakcíny, komentuje situaci ekonom Navrátil. Ten upozorňuje na to, jak v minulosti katastrofy nebo epidemie změnily chování lidí. Epidemie nemocí SARS i MERS výrazně sníily počty turistů například v Hong Kongu, ale jen krátkodobě a nezvrátily dlouhodobý rostoucí trend. Tsunami, která si v roce 2004 vyádala čtvrt milionu obětí, vedla například v thajském Phuketu k dramatickému poklesu turistů, ale po třech letech se jejich počet vrátil na úrovně před tsunami a opět trend zůstal rostoucí, uvádí Navrátil.
Na Hrad!
Sledováním největích toků zahraničních turistů lze Česko rozdělit na dvě oblasti a jednu výjimku. Severozápadní polovina republiky se těí z největího počtu německých turistů (Německo má v ČR celkově největí návtěvnost), zatímco od Pardubicka a Vysočiny na východ jde předevím o hosty ze Slovenska. Zmíněnou výjimkou jsou jiní Čechy, je nejčastěji navtěvují obyvatelé Číny.
Jeliko se Praha pyní největím počtem návtěv, má zákonitě i největí návtěvnost jednotlivých památek, významných míst a turistických atrakcí. V přehledu padesáti nejnavtěvovanějích míst v Česku, který kadoročně sestavuje agentura CzechTourism, má Praha hned třináct míst.
Nejnavtěvovanějím místem roku 2019 byl Praský hrad, na který zavítalo téměř 2,6 milionu lidí. Praha obsadila vechny tři stupně vítězů, jeliko se na druhé příčce umístila lanovka na Petřín a na třetí praská zoo. V top deseti turistických místech roku 2019 jsou vak i mimopraské atrakce jako areál Dolních Vítkovic v Ostravě, aquapark v Pasohlávkách či zoo ve Zlíně.


















