Mnoho Pražanů ten zvláštní pohled dobře zná. Nad hlavami září při procházce po ulici lampy, a to dokonce i tehdy, kdy je slunečné odpoledne. Je takové zbytečné plýtvání elektřinou a opotřebovávání „zářivek“ ve všech případech nezbytné? Podle zástupců správce pražského osvětlení záleží na okolnostech.
„K takzvanému zbytečnému svícení lamp ve dne dochází v případě, kdy se na veřejném osvětlení provádějí servisní práce, které je třeba konat za denního světla. Jedná se například o výměny světelných zdrojů, hledání kabelových poruch nebo provádění pravidelné servisní údržby,“ říká pro deník Metro Petra Macháčková, mluvčí městské firmy Technologie hlavního města Prahy (THMP), která má osvětlení na starosti.
V takovém případě je podle ní potřeba mít zapnuté světelné polohy, které jsou napojeny na jedno nebo i více zapínacích míst. „Takže může být zapnuto i několik ulic najednou. Servisní zásah trvá nějakou dobu, takže se zdá, že ve dne dlouho svítíme zbytečně,“ dodává Macháčková.
Samostatnou kapitolou je volba konkrétních časů pro zapínání a vypínání lamp. To se odvíjí od pásma svícení, ve kterém se veřejné osvětlení nachází, a také od západu a východu slunce.
„Praha je rozdělena do tří pásem svícení, kde první zahrnuje nejužší centrum Prahy, druhé pásmo širší centrum a třetí pak zbytek Prahy. Nejprve je zapínáno první pásmo, poté se zpožděním pár minut druhé a nakonec opět se zpožděním několika minut i to třetí. Vypínání je zase v opačném pořadí,“ vysvětluje Macháčková.
Svítí se i dvanáct hodin
Doba rozsvícení a vypínání lamp se pochopitelně mění v závislosti na ročním období. „Pokud pro ilustraci vybereme dny rovnodennosti a slunovratu, časy zapínání a vypínání budou vypadat takto: 21. prosince se lampy vypnou v 7.54 a rozsvítí v 16.09, 21. března to bude v 5.56 a 18.26, 21. června pak vychází vypnutí na 3.41 a zapnutí na 20.31. A nakonec 23. září budou časy 5.41 a 18.10,“ vyjmenovává konkrétní příklady Macháčková s tím, že v období mezi těmito daty se časy plynule mění. K zapínání prvního pásma dochází v čase západu slunce daného dne.
Další kapitolou je zapínání a vypínání takzvaného slavnostního osvětlení.
„Čas, kdy slavnostní osvětlení svítí, se odvíjí jednak od stáří památky a jednak od ročního období. Podle stáří jsou památky rozděleny po jednotlivých stoletích, kdy jsou časy jejich zapínání a zhasínání postupně posunuty o několik minut,“ popisuje Macháčková.
Nejdříve jsou zapínány památky nejstarší, nakonec ty ze 21. století s tím, že se časy zapnutí posouvají během roku podle západu slunce. „V letním období se začíná zhasínat ve 22 hodin, v zimě o hodinu dříve. Veškeré slavnostní osvětlení je postupně zhasnuto do 33 minut,“ upřesňuje Macháčková.
Při výjimečných příležitostech může být světlo i barevné. Tak to mívá Petřínská rozhledna či Žižkovský vysílač.
Instalují LED technologie
Správce veřejného osvětlení si také zakládá na tom, že pokračuje v zavádění chytrých technologií v metropoli. Od června instaluje na svítidla stožárů veřejného osvětlení bezdrátové komunikátory, které jsou schopny předávat informace o stavu zařízení směrem k dispečinku THMP a přijímat pokyny k dálkové regulaci intenzity osvětlení.
„Komunikátory umísťuje THMP na svítidla s moderní LED technologií, kterých je prozatím v metropoli necelých deset tisíc. Instalují se u všech nově realizovaných projektů a v rámci obnovy veřejného osvětlení, při které se nahrazují stará sodíková svítidla,“ líčí Macháčková.
Úspora elektrické energie je v tomto případě hned na dvou místech. „Jednak díky tomu, že svítidla s LED technologií jsou úspornější než stará sodíková, a také tím, že díky komunikátorům THMP snadno reguluje intenzitu osvětlení. Pro pozdní noční hodiny může nastavit na vybraných lokalitách intenzitu nižší a nad ránem ji postupně opět zvyšuje. Díky tomu tvoří ušetřený podíl energie v některých lokalitách až padesát procent,“ dodává Jan Chabr, radní, do jehož gesce osvětlení spadá. Zmiňovaná technologie již byla ověřena v rámci pilotního projektu. Ten proběhl například na Ladronce, v Riegrových sadech, na Fidlovačce či na Libeňském mostě.
Takzvanou regulační křivku – tedy intenzitu osvětlení hodinu po hodině – lze nastavit pro každé svítidlo s komunikátorem jednotlivě. Podle zástupců THMP je to navíc nezbytné.
Vlastní dispečerské pracoviště s nepřetržitou službou zprovoznila společnost v holešovické centrále krátce po vzniku v létě roku 2018. Dispečeři by měli umět z centra odhalit řadu poruch, kromě nesvítící lampy tak vidí například neoprávněná vniknutí do zapínacích míst, černé odběry nebo historii poruch daného světelného místa.
„Nejčastěji nám poruchy oznamuje veřejnost, jedná se zhruba o šedesát až sedmdesát procent případů. Lidé k tomu používají telefon, e-mail a stále častěji i mobilní aplikaci Praha svítí. Přes tu nám chodí až čtvrtina hlášení. Vedle občanů posílají oznámení i příslušníci policie a strážníci,“ uvádějí zástupci THMP.
Svým podílem k hlášení poruch přispívají i zaměstnanci THMP. Ti pravidelně vyjíždějí do ulic a kontrolují, které lampy nesvítí. Na řadu případů nefungujících svítidel tak přijdou technici.
Výjezd do třiceti minut? Ano, pokud jde o zdraví
|
