Enderova hra
|
Vaše kariéra je zatím krátká, ale už se vám podařilo dostat se ke skvělým rolím, že?
Já na to nemám žádnou specifickou metodu, podle které si role vybírám. Vše, co jsem teď dělala, bylo pokaždé úplně jiné než to, co jsem dělala předtím, a je to pro mě vždy nová a nová zkušenost. Myslím, že to je důvod, proč hraní miluju, a proč se mi moje role tak líbí. Ale je to proces, v němž hrají roli i moji rodiče a agenti, takže spousta rolí se ke mně ani nedostane. Pak se rozhoduji podle toho, jak se mi líbí myšlenka toho filmu, jeho příběh a jak moc se chci na něm podílet.
Hrajete v mnoho adaptacích literárních děl, nemyslíte?
Ano! Nedělám to záměrně, ale literatura mi pomáhá. Dřív mě vždycky zaujalo, když nějaký herec přiznal, že literární předlohu nečetl, ale teď tomu začínám víc rozumět. Dostanete scénář a ten taky nemusí mít s tou předlohou moc společného. Ale když jsem točila Opravdovou kuráž, fakt, že to byla původně kniha, kterou už někdo jednou zfilmoval, byl pro mě důležitý a hodně mi pomohl. A když se k tomu přidá Romeo a Julie a Enderova hra, hned jsem o dalších pár stovek stránek chytřejší.
U Enderovy hry budou diváci zřejmě podvědomě hledat nějakou romantickou linii mezi vaší postavou a Enderem, kterého hraje Asa Butterfield. Ale přitom tam žádná není, nepřijde vám to frustrující?
Jasně, že jo. Já vím. Vím, že to budou lidé očekávat. Ale krása toho vztahu tkví v tom, že je dva nic netlačí k tomu, aby se sobě navzájem zalíbili až takovým způsobem. Nemusejí se do sebe zamilovat, aby si mohli věřit. Nic takového tam být nemusí. Mají spolu úžasné kamarádství, což je podle mě na tom to speciální. A navíc, jsou na vojenské škola. Tam spolu lidé nechodí tajně na rande, to se prostě neděje. Není ani kam zajít, není co dělat, pořád jste pod přísnými pravidly a daleko od své rodiny, takže potřebujete hlavně mít přátele.
Daleko od rodiny, přísná pravidla, není kam jít, vaše definice vojenské školy by se dala s trochou nadsázky použít i na natáčení celého filmu...
Ano, to každopádně! (smích) Je vážně zajímavé, jak se to při natáčení přeneslo i na naše životy, byli jsme daleko od rodiny a každý den jsme pracovali spoustu hodin. Vstávali jsme v sedm ráno, abychom absolvovali bootcamp - tréninkový program a další věci, ale přesto jsme si to užívali. Je legrační, že když o tom mluvíme, zní to, jako by to bylo hrozné a těžké a depresivní, ale pro mě to byla jedna z nejlepší zkušeností v životě. Díky těm programům jsem našla několik skvělých přátel, možná několik nejlepších přátel.
Na speciálních efektech s pomocí lan jste spolupracovali se slavným souborem Cirque du Soleil, je to tak?
Můj bože, to byla neskutečná zábava. Přečtete si to na papíře a říkáte si, jak to chtějí udělat? Nejhorší na tom je, že vám něco předvedou a vypadá to tak jednoduše. Říkáte si, že to nemůže být těžké, ale zapomínáte, že mají za sebou trénink v cirkuse a všechny ty bláznivé kousky. Vaše sebevědomí trochu naroste, ale pak se protahujete a oni se dokážou nosem téměř dotknout země a vy už nemůžete dál a říkáte si: jak to dělají?
