Hudebník Nick Cave na hudbu nijak nezanevřel, ale kdykoli dostane nabídku napsat scénář k filmu od svého kamaráda, režiséra Johna Hillcoata, nikdy ji neodmítne. Naposledy to nebylo jinak, a tak se Cave pustil do adaptace knihy Matta Bonduranta The Wettest County in the World o Bondurantově dědečkovi a prastrýcích, kteří vedou úspěšný byznys s načerno pálenou whisky během prohibice. Je už téměř pravidlem, že Cave je v Hillcoatově filmu také autorem původní hudby (naposledy to bylo u stejnojmenné adaptace McCarthyho Cesty z roku 2009). V Zemi bez zákona se prý celkem překvapivě inspiroval hudbou Velvet Underground.
Když adaptujete knihu na scénář, vadí vám, že do toho nemůžete dát jenom svoje nápady?
Tak to mi samozřejmě vůbec nevadí (smích). Ke psaní scénářů jsem se totiž nedostal přímou cestou. Především, a neříkám to s falešnou pokorou, opravdu jsem se k psaní scénářů dostal tak, že režisér Hillcoat, můj blízký přítel, mě požádal, abych něco napsal. A to mi nedělá problémy, píšu rychle a poměrně snadno. Navíc dialogy v Bondurantově knize jsou výborné, snažili jsme se je maximálně využívat. A ty zbývající, které se musely doplnit, stejně jen napodobují ty původní. Myslím si, že někdy je žádoucí, aby psal scénář někdo jiný než autor předlohy. Někdy je totiž potřeba něco citlivě vyjmout nebo přesunout, kčemuž je zapotřebí být vůči předloze občas relativně krutý co do rozhodnutí ohledně příběhu či postav.
Byl projev Toma Hardyho (suše huhlá své repliky s výrazným přízvukem) zdůrazněn i ve scénáři?
To do scénáře nikdy nedáte. Ne, nebyl, byl to čistě Tom Hardy. Je to skvělý herec. Tedy celý ten film je výborná podívaná, ale pro mě osobně z něj dělá opravdu výjimečný zážitek především herecký výkon Toma Hardyho. To, jakým způsobem ztvárnil svou postavu, posouvá podle mého soudu ten film o několik pater výš. Nechci tím ale říct, že by ostatní herci nedělali svou práci dobře, ale nikdo z nich nehrál tak bizarně jako Tom. Trochu riskoval, ale stoprocentně mu to vyšlo a díky tomu je z celého filmu skutečně nezapomenutelný zážitek. Nechci toho moc prozradit, ale v samotném závěru pochopíte, jaký to je dar, že svou roli uchopil právě tímto způsobem.
Čí to byl nápad zahrnout do filmu dobové verze moderních písní jako té od Velvet Underground?
Tak tím si už nejsem úplně jistý. Původně jsme se pochopitelně poohlíželi po dobových šlágrech. Osobně jsem ale měl pocit, že už to je hodně provařené a že dobrých filmů s původní hudbou je dost. Moc se mi do toho nechtělo. Ale začali jsme na tom pracovat. Nikam to ale nevedlo, tak jsme si řekli, že zkusíme najít novější písně a uvidíme, jak budou fungovat. Pak jsme je trošku upravili, aby nějak evokovaly onu dobu. Ale třeba píseň White Light, White Heat se hodí skoro do každé doby. Nicméně u této písně nám konečně došlo, že je to přesně to, co hledáme. Moderní hudba je v podstatě stále stejná, vypráví o potěšení oddávat se zakázaným látkám.
