Závodiště je mobilní. Pokud dorazí velká voda, všechno do 48 hodin zmizí

Tři sta parcelních čísel na celkové prostoře půl milionu metrů čtverečních. To je realita, se kterou se vypořádávají současní majitelé dostihového závodiště ve Velké Chuchli. Bývalý provozovatel je v likvidaci a nový vlastník může realizovat jen část nápadů.

I tak sem vložili manželé Marie a Radovan Vítkovi za poslední dva roky kolem 270 milionů korun. Vybudovali nové parkurové závodiště, částečně zrekonstruovali vnitřek velké betonové tribuny. „Právě nedokončené majetkové záležitosti brání, abychom realizovali vše, co do budoucna zamýšlíme,“ říká Martin Pecka, ředitel Chuchle Areny Praha. Téměř dvacet milionů stálo jen samotné vyčištění areálu od nánosů všech povodní, které tudy od roku 2002 prosvištěly. I kvůli poloze závodiště v záplavové zóně je teď na ploše všechno mobilní. Pokud by hrozila velká voda, musí všechno nejpozději do 48 hodin zmizet. Včetně tribun u parkurového areálu nebo buněk pro rozhodčí. Majitele čeká také budování mobilních bariér proti povodním, jak je známe z jiných částí Prahy.

„Další peníze jsme investovali do rekonstrukce bývalého ubytování v tribuně, které nyní využívají účastníci vícedenních závodů,“ vysvětluje ředitel. Desetiletími vybydlené pokoje v zázemí tribuny, která vyrostla v roce 1985, se změnily v moderní bydlení pro majitele dostihových stájí či závodníky.

Stejně tak prošly obnovou salonky. Ten s pojmenováním President byl údajně určen poslednímu komunistickému prezidentovi Gustávu Husákovi. „To je ale bez záruky,“ připomíná Martin Pecka. Každopádně sem chodíval jiný milovník sportu z tehdejší stranické elity, premiér Lubomír Štrougal. Salonek má kromě výhledu na cílovou rovinku i extra vchod a samostatný výtah. Jenže z jedenácti hlav státu, které seděly od roku 1918 na Hradě, zavítali do Velké Chuchle na koníčky jen T. G. Masaryk a Václav Klaus. „Doufám, že tato bilance není uzavřená,“ doufá ředitel Martin Pecka. 

Žralok pro žraloka Vedle sportu chtějí na chuchelském závodišti dát prostor také umění. Novou dominantou je socha Ocelového žraloka od akademického sochaře Michala Gabriela. Ten ji sem zapůjčil (zatím) na dva roky. Autor se při tvorbě inspiroval 3D tiskem.  Důvodem, proč sochař zvolil pro závodiště prarybu a ne koně, je podle něho fakt, že v těchto místech bylo před miliony let moře. V něm tito dokonalí predátoři také žili. Radovan Vítek, majitel závodiště a jeden z nejbohatších Čechů, má v podnikatelském prostředí přezdívku Realitní žralok.