Téma oteplování se odráží i v časopise Zahrádkář. „Pravidelně radí, co má zahrádkář udělat na zahradě ten a ten měsíc. V zeleninové zahrádce, v ovocné zahrádce, v okrasné zahrádce. Změna oproti předcházejícím desetiletích je, že tyto rady dostávají čtenáři dříve,“ dodává pro deník Metro Pawlicová
Je to reakce na to, že nejen letos je mnohem větší teplo.
To je úplně jiné. Už nyní na zahrádkách kvete téměř všechno. Jarní keře, meruňky jsou rozkvetlé. To nikdy nebylo. Jeden soused v naší osadě vždy tvrdil, že brambory musejí být v zemi na Josefa. Ten se slaví 19. března. Ale letošní teplé počasí ho donutilo, že brambory má už dávno v zemi před tímto datem. Je to vidět na půdě, ta není promrzlá do hloubky. Vršek byl vždy promrzlý, pak se rozpouštěl, ale většinou nic nerostlo, protože rostliny mívají kořeny hlouběji, 10 až 15 centimetrů. Teď je všechno venku. Brambory, dokonce i mrkev a petržel se nyní mohly vysévat už v únoru. Protože semínka dlouho klíčí. Půda je dávno rozmrzlá.
Dá se to ilustrovat ještě něčím?
Už jsem dokonce viděla, že lidé mají posázený venku i salát. Protože salát zvládne i minus pět pod nulou, ale to bylo letošní zimu výjimečné. Přitom sazeničky salátu se sázejí až tak koncem března nebo na začátku dubna. Všechno je uspíšené minimálně o dva týdny. Co je velký rozdíl, že bylo kdysi přes den sluníčko, ale v noci chladněji. Teď ne. Večer nejsou strašné výkyvy. Přibližujeme se oblasti severní Itálie. Plodinám, co pěstují Italové, se už daří v Praze.
Máte konkrétní zkušenosti?
Například nikdy mi nedozrála paprika tak hezká venku jako ve skleníku. Proto jsem ji pěstovala ve skleníku. Teď jsem konstatovala u sousedů, že mají papriku venku, a nádhernou.
Konec skleníků v Čechách?
Už jsem uvažovala, že ve skleníku vlastně není co pěstovat. Ve skleníku by se měly na jaře pěstovat ředkvičky, měl by se tam dávat už zmiňovaný salát nebo kedlubny. To vše ale mohu v poslední době s klidným svědomím dát ven. Rajčata se už absolutně nevyplácí dávat do skleníku. Musela by to být nějaká speciální, hodně teplomilná odrůda.
Sázejí se na českých zahrádkách rostliny, které se u nás dříve vůbec nepěstovaly?
Dýně i melouny, hlavně ty červené, těm se tady nikdy nedařilo. Opět zmíním souseda, už několik let je mívá na kompostu. Krásné a velké. To znamená, že se v uplynulém období oteplilo o nějakých pět stupňů.
Kdy obvykle začínala hlavní zahrádkářská sezona?
V dubnu. Uklízecími pracemi, sadbou salátů, kedluben, zelí. Po 15. květnu, kdy jsou „zmrzlíci“, se dávají ven rajčata, dýně, cukety. Teď bude všechno o 14 dnů dříve. Zahrádkařit se začalo v březnu a duben už bude normální.
Posune se i sklizeň?
Fazole jsou náchylné na mráz, takže se vysazují až v květnu. Jenže loni byla první sklizeň v srpnu. Na přelomu září a října se odehrála ještě druhá. Zázrak. Můžeme se asi dopěstovat do dvou úrod za rok. To ani Mičurin nedokázal. Jak jste se ptal na rady v časopise, tak na to všechno se tam také upozorňuje. Jaro začíná brzo a podzim končí pozdě. Například loni jsem ani nestačila zrýt všechny záhony, protože všechno ještě rostlo.
Nepřijde čas pomerančů v zahrádkářských koloniích?
Na pomeranče nemůžete mít kraj, kde je zima. Pomeranče a banány jsou tam, kde není vůbec zima. Pokud bychom ale tyto rostliny dokázali ochránit, jako třeba fíkovníky, které se zabalí... Znám zahrádkáře, kteří fíky vysazují, a někdy jim plodily i dvakrát. I když u nás fíky nenarostou, jsou menší. I proto je lze před chladem a mrazem snadněji obalit a chránit.
Přesouvá se pěstování některých druhů i v rámci České republiky? Že to, co šlo sázet jen na jižní Moravě, vypěstujete bez problémů v Krušných horách?
Klasickým příkladem je vinná réva. Mostecko bylo kdysi raritou. Ale když se podíváte na klasickou bramborářskou oblast, na Českomoravskou vysočinu, je to už i region obilný.
Mimochodem, vy také pěstujete víno?
Maximálně na chuť, určitě ne na výrobu vína. Dříve jste ale na vinnou révu na pražských zahrádkách nenarazil, což už také není dávno pravda. Srpnová úroda vinné révy je v Praze běžná.
Co je ještě v posledních letech mimo dřívější normál?
Česnek se sází na podzim, ale kvůli mírnému podzimu a slabé zimě měl sílu rychleji růst. Obvykle se při prosincových mrazech pokrýval mulčovací kůrou, aby ho mráz nepoškodil. Jenže ten letošní je už dobrých patnáct centimetrů nad zemí, což nepamatujeme. Kdysi to byly dva tři centimetry. Možná budeme sklízet už v květnu.
Dvojí sklizeň?
To ne. Fazole, možná kytky. Staří zahrádkáři ještě v červnu vysazují brambory. Ale musí mít na sadbu ty staré. Brambora musí mít čas na vydýchání. V září sklízejí rané brambory.
Je změna podmínek v něčem pozitivní?
Možná se budou brambory sázet v červenci a sklízet v září nebo v říjnu podruhé. Taky květák vysazený v létě není napadený škůdci, je zdravý. Nemusí se totiž stříkat. Nejvíc škůdců je totiž na jaře.
Pranostikami se v současnosti asi zahrádkář řídit nemůže.
Například Medardova kápě, kdy čtyřicet dní kape? Už si nevybavuji. Nebo tři zmrzlí Pankrác, Servác a Bonifác v půlce května? Posunuje se to. „Zmrzlíci“ jsou obyčejně dřív. Může to být už začátkem května. Nebo svatá Anna 26. července a chladna zrána? Na konci července můžete v klidu spát při otevřeném okně.
Strážce streamu
