Výrobci termoizolačních cihel slibují dobré izolační vlastnosti a poměrně rychlý postup výstavby. Lze se na to opravdu spolehnout? Zatímco o vlastnostech fasádního zateplení víme díky desítkám let praxe téměř vše, zkušeností s termoizolačními cihlami je zatím málo. Asociace výrobců minerální izolace proto udělala stručné srovnání vlastností obou forem zateplení a upozornila na hlavní rozdíly.
TLOUŠŤKA: zeď z termoizolačních cihel je tlustší než ta s venkovním fasádním zateplením
Slibujete si, že díky termoizolačním cihlám ušetříte pár centimetrů ve prospěch obytných místností? Tak to je omyl. Aby se tyto cihly z hlediska tepelných vlastností vyrovnaly běžnému zdivu s kontaktní fasádní izolací, tedy běžnému zdivu s vnějším zateplením, musíte počítat s tím, že jsou mnohem silnější než běžné cihly.
Jejich tloušťku musí projektant dobře spočítat v závislosti na kýžené energetické třídě domu. „Pro srovnání: obyčejná 30cm cihla s vrstvou 16 cm minerální izolace má stejný tepelný odpor jako speciální 44cm cihla s 28 cm integrované izolace. Za tuto tloušťku 28 cm uvnitř cihly si zákazník samozřejmě připlatí,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.
Před nákupem termoizolačních cihel lze deklarované vlastnosti zjistit z technického listu výrobku. Tam je však uveden tepelný odpor cihel s konečnou povrchovou úpravou o tloušťce dalších 4,5 cm. „Laik určitě nepočítá s tím, že tepelněizolační cihla není tlustá ve finále 44 cm, ale 48,5 cm. Je tedy dokonce tlustší, než kdyby zateplil klasickou fasádní izolací,“ dodává Marcela Kubů.
FASÁDA: termoizolační cihly vyžadují speciální fasádu
Dalším chybným předpokladem je, že díky absenci vnějšího zateplení vyjde fasáda u termoizolačních cihel levněji. Opět se jedná o omyl, je to právě naopak.
Aby se dosáhlo požadovaného tepelněizolačního účinku, doporučují výrobci plněných cihel aplikovat speciální tepelněizolační omítky o tloušťce 30 mm s finální povrchovou úpravu (5 mm) a speciální vnitřní omítku (10 mm). V závěru je tak tloušťka fasády nadstandardní. Navíc je náročnější na provedení, protože ji musí provést vyškolený pracovník. Chybné provedení by totiž mohlo způsobit nefunkčnost izolační skladby.
„To je celkem 4,5 cm vrstvy navíc, což si investor často předem neuvědomí. Vnější povrchová úprava dvouvrstvou omítkou je navíc finančně i časově nákladná. Navíc musí být správně provedena, aby dosahovala deklarovaných vlastností,“ shrnuje architekta Marcela Kubů.
Dále je třeba počítat s tím, že u termo cihel požadovaná jádrová omítka o tloušťce 30 mm za příznivého počasí vysychá rychlostí 1 mm až 2 mm za den! „To znamená až 30denní odstávku na stavbě, než je možné nanést finální vrstvu. U vícepodlažních domů je po celou tuto dobu nutné mít k dispozici lešení, což náklady na výstavbu prodražuje,“ říká Marcela Kubů. Oproti tomu konečná úprava běžné kontaktní izolace trvá jen několik pracovních dnů, a to včetně lepení a kotvení izolace.
TEPELNÉ MOSTY: chyby v provedení mohou způsobit úniky tepla
Zdění plněnými cihlami vyžaduje vysokou přesnost, která na stavbách často chybí. Přitom riziko tepelných mostů je u cihel s integrovanou izolací mnohem vyšší než u klasické kontaktní fasády. Při poškození izolace v cihlách, ale i ve spáře vznikají mezery, které mohou být způsobeny rozměrovými tolerancemi cihel. Těmito mezerami pak může unikat teplo, jehož úniku venkovní fasáda nezabrání.
Problematické je také řešení základových a železobetonových věnců u vícepodlažních domů. Tam se používají věncové cihly, které při tenké tloušťce izolace 60 mm vůbec nesplňují současné požadavky na zateplení a mohou vést k výrazným únikům tepla či způsobit srážení vody na vnitřním povrchu, což vede ke vzniku plísní v interiéru.
Na povrchu hrubé stavby domu se setkávají různé materiály s různou tepelnou roztažností, povrch zdiva tak není rovnoměrný. Běžná je i přítomnost instalací rozvodů a inženýrských sítí vedených po fasádě stavby. Klasický kontaktní systém tyto materiály spolehlivě zakryje a ochrání.
HLUKOVÁ IZOLACE: minerální vata na fasádě domu účinně tlumí hluk
Často opomíjenou vlastností minerální izolace je schopnost vaty tlumit hluk, a to podstatně. Rozdíl mezi vzduchovou neprůzvučností cihly plněné polystyrenem a cihly plněné vatou je až 9 dB ve prospěch té s minerální vatou. Například fasádní minerální vata prokazatelně přispívá k akustické pohodě v interiéru více než fasádní polystyren.
Měřením se prokázalo, že fasádní minerální vata v tloušťce 200 mm zlepšuje akustické vlastnosti stěny o 2 dB, ale zateplení z polystyrenu je naopak o 5 dB zhoršuje. V případě fasádní tepelné izolace z minerální vlny tak získává investor jako bonus ochranu proti hluku zvenčí.
„Proto je potřeba zvážit, kde dům stavíte a zda vás může obtěžovat hluk z dopravy, ulice nebo třeba i od souseda, a zda vám z hlediska akustiky stačí plněné cihly. Rozdíl o intenzitě 3 dB znamená, že hluk vnímáme jako dvojnásobný, rozdíl ve výši 10 dB je desetinásobný, 20 dB stonásobný. Nárůst tedy není lineární a každý decibel má smysl,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů.
DODATEČNÉ ZATEPLENÍ: pozor na dodatečné zateplení termoizolačních cihel
Chcete si v budoucnu dům lépe zaizolovat či vyměnit starý izolant za nový? U plněných cihel to může být problém. V případě klasického zdiva se stávajícím zateplením lze uvažovat o přidání nové izolace (tzv. zdvojeném zateplení) nebo lze původní izolaci snadno nahradit za novou.
Někdy investoři dokonce změní názor ještě během výstavby z plněných cihel. Stává se to často v okamžiku, kdy zjistí, jakou povrchovou úpravu plněné termoizolační cihly vyžadují. Místo toho si myslí, že doporučovanou omítku nahradí klasickým kontaktním zateplením o minimální tloušťce 3–5 cm.
To je ale velká chyba. „Ani sami výrobci termoizolačních cihel nedoporučují realizovat fasádu jinak, než je specifikováno v technickém listě. Jakmile se totiž zeď ,obloží‘, respektive zateplí zvenku dodatečnou tepelnou izolací, nabývá proces přestupu tepla a větrání konstrukce zcela jiných parametrů. To může posunout rosný bod konstrukce do rizikové zóny a tím způsobit kondenzaci vodních par a následně vznik plísní,“ varuje Marcela Kubů.
CHOVÁNÍ V ČASE: s termoizolačními cihlami zatím nejsou dlouhodobé zkušenosti
Cihly plněné izolantem v podstatě představují sendvičový způsob zateplení, který nabízí vysokou statickou únosnost a mechanicky chráněnou izolaci. Výrobci odhadují jeho životnost na 100 a více let, což by podle výrobců měla být i největší výhoda oproti kontaktnímu typu zateplení.
Je to ale opravdu tak? Těžko říct. S novým typem cihel zatím nemají stavební firmy mnoho praktických zkušeností. A nejde jen o stavební firmy, ale i majitele staveb a výrobce. Teprve desítky let praxe ukážou, jestli na papíře deklarované hodnoty a vlastnosti odpovídají realitě.
"Naopak zateplování stěn fasádními izolačními deskami je prověřeno mnohaletou praxí na desítkách tisíc realizací po celé ČR. Účinnost a funkčnost klasického zateplení je tedy mnohokrát ověřená, změřená, a hlavně snadno doložitelná,“ uzavírá architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.
Nicméně i tak lze říci, že cihly s integrovanou izolací v praxi fungují. Musí být ale dodržena řada podmínek, o kterých by měl investor vědět dříve, než se rozhodne je pro výstavbu využít.
Autor: Asociace výrobců minerální izolace (www.avmi.cz)
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
