Právě povrchové stanice metra, mezi které se řadí ještě například Rajská zahrada či Vyšehrad, proto de facto dopravnímu podniku kazí statistiky. A to i přesto, že jsou velmi detailně propracované. Kam se ale signál v povrchových stanic „sám“ nedostane, jsou bezesporu tunely. Tam je již třeba instalovat přibližně pět centimetrů široký vyzařovací kabel.
„Rychlost osazování tunelu metra sítí LTE záleží na jeho délce. Nejkratší úsek mezi Muzeem a Hlavním nádraží měří 425 metrů, naopak nejdelší s 2748 metry spojuje Nádraží Holešovice a Kobylisy. Na instalacích se v přepravní výluce podílí až 70 techniků. Na výstavbu LTE sítě v jedné stanici je potřeba minimálně 50 hodin, pokrytí tunelu mezi dvěma stanicemi v obou směrech zabere přibližně dva měsíce,“ upřesňuje pro Metro mluvčí dopravce Aneta Řehková.
Pokrytí úseku mezi dvěma stanicemi stojí podle tiskového odboru dopravního podniku v průměru deset milionů korun v závislosti na jeho délce. Původně se hovořilo o tom, že celou stávající síť metra pokryje konsorcium operátorů do konce roku 2022. Zatímco generální ředitel dopravního podniku Petr Witowski tvrdí, že metropole pokrývá metro daty pozdě, kritici hovoří o zbytečnosti celé akce. Daleko oblíbenější je u Pražanů wi-fi připojení, které je na rozdíl od dat zdarma. „Kdyby se radši vybavily všechny stanice wi-fi jako třeba v metru v Sofii. Myslím, že na Smíchovském nádraží nějaká bývala, ale v poslední době jsem ji tam už nechytil – pro koupení jízdenky na vlak jsem se musel připojit k odstavenému vlaku RegioJetu,“ komentuje na Facebooku Ropidu uživatel Martin Votava.
Mobilní signál v metru
|
