Jeho životní příběh zachytil filmař Martin Vrbický v celovečerním dokumentu Ten, co slaví každý den. Dokument vznikal čtyři roky, během nichž jeho tvůrci sesbírali stovky hodin archivních záběrů z historie českého MTB a vyzpovídali lidi z jeho okolí, jako jsou snowboardistka Eva Adamczyková nebo biker Tomáš Slavík. Snímek dnes vstupuje do kin, součástí uvedení je i několik projekcí za účasti autorů.
Muž, co nemá strach
Kdo ho zná, tvrdí, že Maroši nemá strach. Nebojí se ničeho a to ho žene vpřed. V dětství skákal s kamarády do náhonu opuštěného mlýna v Benátkách nad Jizerou. „Z výšky několika pater jsme se museli trefit do uzavřeného betonového koryta, které mělo na hloubku asi dva a půl metru. Dávali jsme to z osmnácti metrů,“ směje se při vzpomínce na období dospívání. Možná jej tehdy zachránilo, že ho rodiče přihlásili do oddílu BMX, kde získal prostor svou energii rozpustit závoděním.
Dokument se připravoval čtyři roky. Na snímku Michal Maroši v Kanadě.
Na konci května bude Michalovi Marošimu čtyřicet šest let. Většinu svého života prožil za řídítky. „Lidi v příběhu našeho dokumentu uslyší o krvi, zvratech, chlastu, drogách a konfliktech se zákonem,“ říká biker. „Vždycky jsem to měl dost na hraně, ale myslím, že právě díky tomu jsem měl život o dost pestřejší,“ směje se sportovec, který závodil mezi světovou špičkou v BMX i v rozličných disciplínách horských kol.
Medaile sbíral doma i v zahraničí, v dual slalomu se stal mistrem Evropy, čtyřikrát se zúčastnil obávaného freeridového závodu Red Bull Rampage v Utahu a poslední léta své sportovní kariéry reprezentoval barvy nejlepšího fourcrossového týmu světa RSP Racing, s nímž vyhrál světový pohár.
Na X-Games mu vrtulník zachránil život
Se svým kolem skákal bungee z padesáti metrů a během X-Games ve Spojených státech na kole letěl tak daleko, že si při dopadu roztrhl slezinu a zlomenými žebry si propíchl plíce. „Zlomenin bych napočítal pětadvacet,“ směje se závodník, nad kterým už doktoři zlomili hůl. Nezapomenutelný byl jeho předjížděcí manévr na závodě JBC Revelations v Jablonci nad Jizerou, kde se před soupeře dostal jízdou po wallridu (jízdou po zdi, viz foto níže). Video z odvážné jízdy získalo na YouTube skoro čtyři miliony zhlédnutí a v hlavním zpravodajství ho vysílali televize od Mexika po Japonsko. „Ať jsem dělal, co jsem dělal, vždycky jsem měl štěstí, a to hlavně na lidi kolem sebe,“ říká biker.
Slavný předjížděcí manévr na závodě JBC Revelations, který na Youtube viděly už čtyři miliony lidí.
Odvrácená strana slávy
Na pozadí příběhu jednoho z nejvýznamnějších extrémních sportovců Česka vytvořili tvůrci Martin Vrbický a Jan Strejcovský hodinový celovečerní dokumentární snímek o osudu celé generace lidí, kteří upsali život horským kolům a extrémním sportům obecně. Spíš než o sportovní dokument půjde podle nich o osobní zpověď, životní příběh a třináctou komnatu člověka, který stál nesčetněkrát na hraně mezi životem a smrtí, stejně jako otce od rodiny, který byl tisíckrát postaven před volbu, zda dál pokračovat ve svém snu, nebo se usadit a žít normální život, jako to dělají miliony z nás. Film nahlíží také do soukromí a odpovídá na otázku, co stojí na odvrácené straně úspěchu. „Rozpadlo se mi manželství a trvalo víc než půl roku, než jsme k sobě našli cestu zpátky,“ popisuje biker, který strávil několik měsíců v karavanu.
Zajímavosti
|
Michal Maroši nikdy oficiálně neohlásil konec kariéry a pořád se točí kolem svého sportu. „Loučit se s kariérou po pětatřiceti letech závodění je to nejtěžší, co může sportovce potkat,“ přiznává sportovec, který má podle svého okolí stále tolik bezhlavosti, jako když mu bylo dvacet.
Pořád si umí dojet pro zlatou
Co ho čeká dál? Jak těžko se s odchodem do sportovního důchodu vyrovnává extrémní člověk a jak se jeho vášeň podepsala na jeho zdraví? Tohle jsou otázky, kterými se asi zabývá většina sportovců na sklonku kariéry, ale ne Michal Maroši. Že nepatří do starého železa, ukázal letos v únoru na Chinese Downhill ve Špindlerově Mlýně, kde jde o hromadný sjezd horských kol na sjezdovce.
V extrémně náročných podmínkách daných těžkým sněhem po oblevě dokázal mezi třemi sty přihlášenými jezdci vybojovat zlato. Byl to jeho první závod po zahojení zápěstí, které si zlomil loni na Lago di Garda. „Nedalo mi to a musel jsem si skočit do jezera ze dvaceti metrů,“ říká Michal Maroši, který se v současnosti věnuje výstavbě asfaltových pumptracků (uzavřený okruh pro jízdu na kole – pozn. redakce). Na svém „domácím“ v Benátkách nad Jizerou v září uspořádá mistrovství republiky. Nechá své kolo ležet v koutě, nebo ne?
