metro.cz

Počasí v Praze

12 °C / 23 °C

Čtvrtek 23. května 2024. Svátek má Vladimír

Den, kdy se do Československa vplížila šedivá a nehybná normalizace

  5:30
Před 55 lety nahradil Alexandra Dubčeka všehoschopný Gustáv Husák. Socialismus s lidskou tváří vystřídal socialismus s husí kůží. Život v Československu ochrnul na celých dvacet let.
Fotografie z května 1969. Alexander Dubček, předseda Federálního shromáždění, naslouchá šéfovi strany Gustávu Husákovi. | foto: Profimedia.cz

Do Československa se od srpna 1968, od vpádu „bratrských“ armád, vpíjela nejistota, nervozita a letargie. V čele země zůstával čím dál sklíčenější šéf KSČ Alexander Dubček, kterého ve funkci potkaly protestní činy tří „živých pochodní“ – Jana Palacha (16. ledna), Jana Zajíce (25. února) a Evžena Plocka (4. dubna).

Posledním hřebíkem do Dubčekovy vrcholné kariéry byly události během mistrovství světa v ledním hokeji – tehdy, navečer 28. března, ve víru oslav vítězství nad Sověty, StB narafičila na Václavském náměstí před sídlem sovětského Aeroflotu dlažební kostky. Ty poté vrhali agenti StB, kteří strhli spoustu rozjařených fanoušků – v centru Prahy jich byly desítky tisíc.

Sověti zuřili, dokonce hrozili zásahem okupačních sil. Zplnomocněnec sovětské vlády Vladimir Semjonov dal Dubčekovi jasné doporučení, aby byl „rozumný“ a ohlásil rezignaci.

S Ludvíkem Svobodou za zády
Začátkem dubna atmosféra v čele KSČ houstla ještě více. Historik Michal Macháček uvádí, že 13. dubna 1969 došlo v Mukačevu na Zakarpatské Ukrajině k tajné schůzce hlavy Sovětského svazu Leonida Brežněva a šéfa KGB Jurije Andropova s ambiciózním Gustávem Husákem. Za něj se osobně zaručil i prezident Ludvík Svoboda.

Dubček již čtyři dny poté, dne 17. dubna, nátlaku podlehl. Na zasedání Ústředního výboru KSČ rezignoval na post prvního tajemníka KSČ.

Pro Gustáva Husáka, novopečeného prvního tajemníka, hlasovalo 156 z celkem 182 hlasujících soudruhů, mezi nimiž byla i řada reformních, dubčekovských komunistů. Ti krom jiného kalkulovali, že Husák coby bývalý politický vězeň, který byl v padesátých letech odsouzen na doživotí a odseděl si devět let, nedovolí opakování zničujících politických procesů.

Karle, vše odpuštěno
Husák nastoupil co čela strany jako vichr a naplno roztočil soukolí éry, která dostala nálepku „normalizace“.

„Nech odpadne, čo je kolísavé, nech odpadne, čo je oportunistické, ale nech v tej strane zostane, čo je pevné, čo je charakterné,“ hřímal Husák, který posléze na jednu stranu pardonoval osobnosti, které si sypaly popel na hlavu za předchozí reformní pomýlenost – jako byl třeba Karel Gott, jenž se navrátil z „cvičné emigrace“ v Západním Německu. Naopak ty, kteří se podrobit nechtěli, potrestal vyloučením ze strany – třeba Františka Kriegela, který dříve jako poslanec odmítl hlasovat pro pobyt sovětských vojsk.

Z ÚV KSČ do Krasňan
Husák „na trůnu“ znamenal i začátek konce Alexandra Dubčeka. Ten ještě pár měsíců působil jako předseda Federálního shromáždění, kde v srpnu 1969 podepsal takzvaný obuškový zákon. A tak zatímco jej demonstranti vyvolávali v ulicích, jeho podpis pod zákonem uděloval mimořádné pravomoci SNB a umožnil jejich perzekuci. Dubček tak záhy u veřejnosti své jméno ztratil a pro husákovské vedení strany už nebyl problém jej odstranit ze všech ústavních funkcí.

Na říjnovém zasedání Federálního shromáždění byl odvolán z funkce předsedy a vyloučen z předsednictva ÚV KSČ. Pak působil krátce jako velvyslanec v Turecku, načež jej soudruzi roku 1970 kompletně vyloučili ze strany.

Symbol pražského jara poté až do poloviny 80. let pracoval pro podnik Západoslovenské státní lesy v bratislavských Krasňanech jako mechanizátor.

Čistky a prověrky

  • Potřeba „normalizace poměrů“ byla oficiálním zdůvodněním represivních opatření na počátku éry Gustáva Husáka v čele KSČ.
  • Jednalo se o ideologické čistky v komunistické straně, propouštění ze zaměstnání, obnovení cenzury i zrušení mnoha zájmových a politických sdružení a organizací – i Junáka či Sokola.
  • K normalizaci komunistické moci docházelo v první polovině 70. let, pojem se ovšem vžil pro celé období až do listopadu 1989.

Výroky Gustáva Husáka

  • Hranice nie sú korzo, aby sa tu voľakto prechádzal!
  • Ja tento národ musím zachrániť, aj keby mi mali všetci napľuť do očí.
  • Vy nevidíte, že kolem nás to všetko ide do hajzlu? Robte niečo!
  • Kde boli chyby, boli chyby ľudí, a nie základných myšlienok socializmu.
Autor: David Halatka Metro.cz

Hlavní zprávy

Aktivní zálohy jsou dril, ale není to vyloženě mazácká vojna, říká restauratér Jiří Panuška

vydáno 22. května 2024  15:57

Vzdát se komfortu, nebýt jen individualitou, ale i součástí celku, mít dobrou fyzičku, ale i řádnou psychickou odolnost. Takové jsou podmínky, aby se z...  celý článek

Stěny koupelny ze skla byly v minulosti zcela nemyslitelné, říká architektka Jiřičná

vydáno 22. května 2024  11:00

„Většinu života se člověk účastní nejrůznějších soutěží a většinu jich prohrává,“ říká velice upřímně světoznámá architektka, která do českého prostředí...  celý článek

Veduta z roku 1829 ukazuje čilý život na Jiřském náměstí na Pražském hradě

vydáno 22. května 2024  5:00

Projekt Miluju Prahu a deník Metro v pravidelném seriálu vybírají nejkrásnější pražské veduty. Znáte sochu plnou hříchů? A víte, kde stála původně?  celý článek

Šéf festivalu Rock for People sní o Red Hot Chilli Peppers a System Of A Down

vydáno 20. května 2024  12:57

Michal Thomes dokázal z lokální akce vydupat mezinárodně uznávaný festival obřích rozměrů. Šéf festivalu Rock for People deníku Metro říká, že se letos...  celý článek