Umřel dědeček a zanechal po sobě psa. Pokud se příbuzní nedohodnou na vypořádání dědictví v brzkém čase, pokud nejsou žádní dědici, může se pro psa stát toto období traumatizujícím zážitkem.
“Zvíře totiž skončí v útulku a až do vypořádání dědických záležitostí si ho nemůže nikdo z útulku vzít,“ říká Jiří Pospíšil, který v těchto dnech představil nově vzniklou neziskovkou pod názvem Zvířecí ombudsman.
Dlouhé čekání na dědictví je utrpením pro zvíře
Na rozdíl od lidského ombudsmana, který sídlí v Brně, je součástí státní struktury a jehož hlavou je Stanislav Křeček, zvířecí ombudsman je neziskovou organizací a jeho na veřejnosti viditelnou tváří je europoslanec Jiří Pospíšil. Na podobných případech by nový zvířecí ombudsmanský „úřad“ rád spolupracoval víc i s Notářskou komorou, aby se podobné záležitosti časově urychlily.
Vedle případů, kdy se zvířata nedostanou včas k novému majiteli kvůli dlouhým dědickým průtahům, by ochránce zvířecích práv zavedl i některá nová pravidla, která zatím podrobněji nepostihuje ani loni novelizovaný zákon na ochranu zvířat.
Porážka jatečních zvířat by se nahrávala
Například ve Španělsku se už nejen nahlas hovoří o zavedení videomonitoringu na jatkách. Na konci srpna ho schválila španělská vláda jako povinnost. Nové nařízení ukládá uchovávat záznamy z přesně určených míst jatek po dobu třiceti dnů. To by mělo zamezit jak týrání zvířat v posledních okamžicích jejich života, tak vyloučit možnost, že se na ohlášenou návštěvu inspekce jatky připraví a sehrají pro kontrolory Potěmkinovu vesničku.
V Česku se případy špatného chování zaměstnanců jatek většinou objeví poté, co týrání zaznamená někdo tajně na fotkách či ve videozáznamu. Naposledy prošetřovalo ministerstvo zemědělství jatka ve středočeských Všeticích.
„Video by mělo být na jatkách legální, nic nelegálního se tam přece neděje,“ myslí si o zavedení záznamů herečka Eva Holubová, která se Zvířecím ombudsmanem spolupracuje. Podle ní by to mohl být v pozitivním slova smyslu strašák pro ta jatka, kde jsou zvířata před porážkou týrána.
Kamerový systém však musí, pokud by se v místě porážky zvířat zavedl, brát v úvahu i ochranu osobních údajů zaměstnanců jatek. „Bála bych se, že bez znalosti problematiky by mohlo některé zveřejněné video vést i k mediálnímu lynči,“ připomíná Holubová.
