STRÁŽCE STREAMU: Poláci radikalizují a divák se baví. V „zemi bez potratů“ točit umějí

Není to tak dávno, co jsem si na Netflixu užil polskou mysteriózní oddychovku Všichni moji přátelé jsou mrtví. Nešlo zdaleka o první polský film, který mě v minulosti zaujal. Den cvoka je podle mě povinnost pro každého, kdo chce do tamní kinematografie a do jisté míry i mentality proniknout. Poslouchání Ewy Farné moc nepomáhá. Až u výše zmíněné pecky jsem si ale uvědomil, s jakou lehkostí umějí zdejší a často i začínající filmaři točit takřka hollywoodským stylem. A u novinky Místnost sebevrahů. Hater se mi to jen potvrdilo. Nesměla proto chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.

Sociální thriller
Víte, co mají společného komerčně úspěšné filmy Uteč, Parazit a slovenský snímek Kandidát? Všechno jsou to zástupci subžánru sociální thriller. Ten by měl podle pravidel pokud možno co nejoriginálněji upozorňovat na společenské problémy. Mě osobně tenhle subžánr vždycky trochu štval, protože se v něm mnohdy dost moralizuje. V případě zmíněných snímků a jejich námi dnes oslavovaného zástupce Místnost sebevrahů. Hater režiséra Jana Komasy to neplatí. Bývalému studentovi, který chytá všechny kolem do sociální sítě, budete dokonce fandit. A to často i ve velmi znepokojivých situacích.

Trolí farma, kde hraje Farna
Děj snímku je prostý. Čerstvě bývalý student práv Tomek se neumí smířit s tím, že ho vykopli ze školy za plagiátorství. Je totiž zvyklí být tím největším „vyčůránkem“ v místnosti, a když jej jeho profesoři doběhnou, rázem se ocitá bez smyslu života i prostředků. Svůj problém se rozhodne řešit originálně. Nejprve pumpne o peníze své rodinné známé, které následně odposlouchává, aby následně přijal práci v podivné PR agentuře. Ta ale lidi ani tak nepropaguje, jako je spíš očerňuje a Oleg, který je zbrusu novým členem trolí farmy, konečně nachází job svých snů. Uživatele internetu a sociálních sítí umí totiž manipulovat stejně snadno, jako lidi ve skutečném životě. Pro hlavního hrdinu se však tyto světy brzy začnou bolestivě protínat. A brzy je jasné, že radikalizaci jako takovou brzy pocítí doslova na vlastní kůži.

Student Tomek je hater.

Dlouhý a smutný
Příběh Tomka, který myšlenkově navazuje na dekádu starého filmového předchůdce Místnost sebevrahů, není ani veselý, ani příliš svižný. Proč jej tedy vlastně doporučovat, natož na něj koukat? Je pravda, že filmů o manipulaci pomocí technologií, jež mají být lidem prospěšné, je již přece venku plno. Dvě a čtvrt hodiny dlouhý snímek je však napínavý, výborně napsaný, zahraný a po všech stránkách vypiplaný příběh kluka, který se, alespoň co se morálky týče, trochu porouchal. Pokud nás podobné snímky nedonutí k zamyšlení nad společenskou situací, možná nám alespoň připomenou dvojznačnost našich lidských povah. Tomek sice není žádný klaďas, jsem si však jist, že se s ním během koukání alespoň párkrát snadno ztotožníte.