Space Race
Za úplně první arkádovou závodní videohru je považována Space Race, se kterou v roce 1973 přišla společnost Atari. Ano, to je ta samá firma, která o rok dřív vydala legendární Pong. Space Race byla velmi jednoduchá hra pro dva hráče. Každý z nich ovládá vesmírnou loď, se kterou se snažil doletět ze spodní části obrazovky nahoru. Podél cesty byly asteroidy pohybující se po obrazovce zleva doprava a hráči se jim museli vyhýbat.
Gran Trak 10
Hned v roce 1974 Atari vydala první závodní hru, kde už se jezdilo v autech. Hráč u automatu se na dráhu díval seshora a vůz (v podstatě malou kostičku) ovládal s pomocí volantu a plynového i brzdového pedálu.
Night Driver
Poprvé hráči usedli do kabiny v roce 1976 a zase u toho byla Atari. Pohled z první osoby nabízela hra Night Driver. Mimochodem, auto, které hráč řídil, nebylo ve skutečnosti nakresleno ve hře, ale bylo vytištěno na plastové vložce před monitorem.
Pole Position
Trochu větší skok v čase uděláme díky hernímu studiu Namco. To v roce 1982 přišlo se závodní hrou pro počítače. Pole Position má na svém kontě hned několik prvenství. Hráči mohli úplně poprvé ve hře řídit formuli 1, poprvé byl využit pohled na auto ze třetí osoby (tedy zpoza formule). A v Pole Position bylo také poprvé možné nabourat po nárazu do jiného auta.
Super Mario Kart
Zase trochu poskočíme v čase. Hra Super Mario Kart je navíc nejen o rychlosti. Už v roce 1992 se díky společnosti Nintendo na trať vydaly postavičky ze slavné hry Super Mario. Ty se v závodě předhánějí i díky nejrůznějším vylepšením, která lze na trati získat. „Zbraně“ pak závodníci využívají ke zpomalení ostatních. Jeden příklad za všechny – soupeře můžete zasáhnout vystřeleným želvím krunýřem, což způsobí, že se roztočí a ztratí kontrolu nad vozidlem.
Need for Speed
Devadesátá léta jsou období, kdy se zrodilo hned několik legendárních závodních herních sérií. Jen málokdo nezná například Need for Speed. Poprvé si hru mohli zájemci vyzkoušet v roce 1994 na domácí videoherní konzoli 3DO. Need for Speed umožňovala řídit osm licencovaných sportovních vozů na třech tratích, kde se pohybovala i další vozidla v běžném provozu, která nezávodila. Něčím navíc jsou i policejní vozidla, která závodníky pronásledují.
Gran Turismo
Velmi dobře přijatá veřejností je i série Gran Turismo. Hra se od roku 1997 snaží přesně simulovat automobilové závody. Za vítězné body lze navíc nakupovat díly, tuning nebo další vozidla. Těch bylo už v prvním díle série 140. V posledních týdnech jste nejspíš o této hře slyšeli. Její filmové zpracování je totiž momentálně v kinech. Předlohou snímku je skutečný příběh o závodní akademii pro hráče Gran Turisma, kteří si mohou díky svým dovednostem na simulátoru vysoutěžit účast v reálném závodě ve voze od automobilky Nissan.
Colin McRae Rally
S realitou má hodně společného i série Colin McRae Rally. Jak napovídá název, jde o průkopníka realistických rallye sportovních závodních her. Série je pojmenována po skotském jezdci Colinu McRaeovi, který se na vývoji hry podílel. První díl představoval skutečná auta a jezdce ze sezony mistrovství světa v rallye 1998.
Burnout
Do historie závodních videoher se významně zapsala také herní série Burnout (2001). Ta klade důraz na agresivní a riskantní jízdu. Velká pozornost je věnována také bouračkám, které jsou zobrazeny hned z několik úhlů. Vývojáři také při tvorbě hry pracovali s reálnou fyzikou. Pokud například trefíte kamion, stěží s ním pohnete, ale pokud se čelně střetnete s protijedoucím osobákem, čeká vás několik efektních kotrmelců. Nechybí tu ani další působivé detaily. Když například bokem auta brousíte o svodidla či další vozy, pěkně to jiskří.
Forza
Ve výčtu legendárních závodních her určitě nesmí chybět ani série Forza. Ta se podobně jako Gran Turismo snaží napodobit jízdní vlastnosti skutečných závoďáků. Mimochodem, Forza znamená v italštině síla. Z italštiny je i výraz Gran Turismo, tedy „velká cesta“. Ten se používá pro rychlá a zároveň luxusní auta.