„Zatímco román je překladatelský maraton, komiks je osvěžující výběh na deset kilometrů,“ říká překladatel tohoto komiksu Filip Drlík.
Jaké jsou největší rozdíly mezi překládáním románu a komiksu?
To je výborná otázka! Způsobů, jak na ni odpovědět, by se našla spousta. Nejpatrnější rozdíl obecně jako překladatel vnímám v poměru dialogů vůči popisům. V některých dílech se tahle hranice samozřejmě stírá, ale v románech často převažují popisy nad dialogy, zatímco v komiksech je to naopak. Popisů je v nich málo, protože je výmluvně nahrazují obrazy. Proto když překládám komiks, jsem ponořený v dialozích, mám mnohem víc prostoru k podchycení idiolektu každé postavy, řeší se podrobněji úroveň spisovnosti, nespisovnosti. Navíc by každá promluva měla délkou plus minus odpovídat zdroji, aby se vešla do bubliny, čili žádná slovní omáčka, ale výsledek zase nesmí být strohý – musí být výstižný, úderný, expresivní, zachovat význam i sentiment předlohy. V tomto ohledu mají podle mě grafické romány navzdory svému pojmenování blíž k filmovým titulkům, poezii nebo marketingové transkreaci. Nejcitelnější rozdíl je ale samozřejmě v celkové délce díla – román je maraton, komiks je takový osvěžující výběh na deset kilometrů.
Komiks původně vyšel v Americe a obsahuje některé momenty z českých dějin. Museli jste Američany v některých věcech opravovat?
Co se samotného děje týká, Američani důsledně respektovali historický narativ, který použili tvůrci videohry. Takže co se reálií týká, do ničeho jsme nezasahovali ani zasahovat nemuseli, pokud se dobře pamatuju.
Jak probíhala vaše spolupráce s odborným konzultantem?
V tomhle ohledu se hlavně činila paní redaktorka Jolana Tichá, která to dotáhla k dokonalosti, doteď žasnu nad tím, jak dokázala vyrešeršovat a ověřit pomalu .každé slovo, aby vše sedělo do toho období konce 14. století.
Kingdom Come: Deliverance
Musíte během překladu také dbát na to, že to musí sedět do letteringu, aby se bubliny nejlépe četly?
Snažím se na to dbát vždycky, i když si při překládání v textovém editoru nejde s jistotou představit, jak ta bublina bude vypadat. Tuším ale, že bubliny se dají často poupravit, tedy rozšířit, roztáhnout a tak dále, takže často snad stačí, aby to sedělo přibližně.
Napsal byste v Kingdom Come: Deliverance něco jinak, kdybyste měl tu možnost?
Chápu, že kniha má hlavně sloužit jako doplněk k videohře, ale osobně bych do ní dal míň pasáží s Prckem a Ištvánem a dal bych například víc prostoru ženským postavám. Teď tam tuším nejsou vůbec žádné a pokud ano, figurují pouze ve zmínkách o lazebnicích. Zastaralé historické narativy, které zcela opomíjejí nebo upozadňují ženy, mě už po pravdě nebaví číst. Co se formy týká, asi bych sám komiks na motivy Kingdom Come pojal spíše jako knihu krátkých, nepřímo souvisejících povídek.
Překvapilo mě, že se v komiksu docela kleje a mluví sprostě, což u lapků lze předpokládat. Konzultoval jste někde, jak se klelo v dobách Václava IV.?
Opět smekám před schopnostmi paní redaktorky. Přišla s takovou zásobou středověkých nadávek a vulgarismů, až nám z toho vyvstala nakonec i debata, nakolik jsou některé pochopitelné pro dnešního čtenáře a jestli by si neznámá slova případně vyhledal. Kdo z vás ví, co je kep? Celkově ale v tomto ohledu je ten český překlad dost unikátní – angličtina řeší tu středověkost americky, jenom příležitostnými náznaky, dobové výrazy tam téměř nejsou, postavy klejí a mluví dnešní angličtinou; já, a zejména, zejména paní redaktorka, jsme se v tomto ohledu snažili být důslednější – přece jen je to příběh inspirovaný českými dějinami a české publikum má jiné nároky.
Jak dlouho se věnujete překladům komiksů a jaká díla už máte za sebou?
Právě teď v dubnu to budou přesně dva roky, co se mi splnilo tohle dlouholeté přání. Začalo to překladem románu s Deadpoolem a od té doby jsem přeložil pět knih z Catesova runu Venom, čtyři knihy Avengers z Aaronova runu, plus Kingdom Come a jednu knihu Simpsonovi.
Jaký komiks podle vás v Česku chybí?
V komiksech nemám zas tak rozsáhlý přehled, takže teď opravdu vyjádřím čistě jenom svoje preference – obecně bych rád viděl víc komiksů od českých tvůrců, komiksů s feministickou tématikou, komiksy, kde se objevují nepříjemná, důležitá témata. Osobně mám nejraději žánr dark/weird fiction, takže vlastně ocením víc čehokoli, co v člověku svou vizuální i příběhovou stránkou zanechá silnou stopu. Ale abych byl konkrétnější: Třeba adaptaci After the Rain Nnedi Okorafor od Johna Jenningse; The Eldritch Kid od Christiana Reada; nebo naprosto opulentní komiks o hmyzu Salsa Invertebraxa od Mozchopse.
PRAHA? AHA!
