Něco řešily domovy důchodců, za socialismu leckde ponurá odkladiště nemohoucích. Vždycky ale šlo o peníze. Současné nastavení důchodového systému v České republice nevzbuzuje velké naděje pro ty, kteří mají odchod do důchodu ještě daleko před sebou. Otázka vlastní finanční přípravy na stáří se tak stává stále palčivější.
Stavební spoření na důchod už zřejmě ne
Ještě před pěti šesti lety doporučovali finanční poradci vedle penzijního připojištění také populární stavební spoření. I když se státní příspěvek snížil z původních až 4500 korun ročně na současné maximální dvě tisícovky, pro některé budoucí důchodce to může představovat konzervativní způsob šetření. Pokud se navíc smíří s tím, že mohou peníze čerpat až po šesti letech.
Jestliže ale současná vláda a parlament kývnou na úplné zrušení stavebka v rámci šetření, musí se blížící i časově vzdálení příjemci státních penzí poohlédnout po výnosnějších investicích.
Šmejdi jsou věční
„Při úvaze nad tím, jak se zaopatřit na stáří, je zapotřebí vzít v úvahu základní poučky. Vysoký předpokládaný výnos investice jde ruku v ruce s větším rizikem a podezřele výhodná nabídka je zpravidla více podezřelá než výhodná,“ říká k této problematice Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Právě inflace, ekonomická nejistota, nejasnosti kolem valorizace důchodů nutí i seniory hledat peněžní zajištění podzimu života. Jenže i tady na ně čekají nebezpečí. Především podvodníci. „Šmejdi jdou totiž s dobou a pod moderním hávem odkazujícím na aktuální trendy se mohou skrývat známé pyramidové hry či Ponziho schéma,“ vysvětluje Hekšová.
Osm tisíc konzervy, tisícovka ostrostřelci
Každá rada je drahá, pokud přemýšlíte v horizontu desítek let. Tak to vidí ti, kteří se orientují v investování. Záleží na tom, jestli jde člověk do zajištění na stáří opatrně, nebo s vědomím rizika. „Aby se dnešní dvacátníci měli v důchodu alespoň tak jako současní důchodci, museli by si odkládat zhruba tisíc korun měsíčně, pokud budou investovat dynamicky, či osm tisíc, pokud zvolí konzervativní spoření,“ shodují se Anna Píchová a Vít Hradil, vedoucí analytického oddělení a hlavní ekonom z investiční společnosti Cyrrus.
K těm méně riskantním způsobům patří nejrůznější spořicí a termínované vklady. Fungují tak, že s vloženou částkou po smluvenou dobu nelze vůbec disponovat, a to výměnou za to, že po skončení smluvené doby je vkladateli vrácena částka navýšená o předem dohodnutý úrok. „Jejich přínos je však v dnešní době diskutabilní,“ připomíná Hekšová z dTestu. Úroky, které banky pro úročení termínovaných vkladu nabízí, se totiž aktuálně o mnoho neliší od úroků nabízených u spořicích účtů. Současná inflace je ale poráží na hlavu.
„Za rok 2022 přišlo do sociálního pojištění 573,2 miliardy korun, zatímco výdaje na důchody dosáhly 595 miliard,“ připomíná Hradil. Český důchodový systém to zatím zvládá, ale ve 30. a 40. letech 21. století může dojít k naplnění předpovědí o dvanáctitisícové penzi pro dnešní mládež.
Bez dvou za dvacet
|
Strážce streamu
