Zima umírá, je tu teplotní šok

Přesně sedm dní jsme v Česku drkotali zuby. Přitom se v předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu z 12. února hovořilo pro období přelomu února a března o teplotách minus 3 až plus 3 stupně Celsia.

Jenže Česko zasáhl silný mráz a padaly teplotní rekordy. Například v Praze bylo v noci až minus 15 stupňů. Kde se stala chyba? Mohla za to především souhra dvou meteorologických jevů, uvedla meteoroložka Dagmar Honsová. Arktickou zimu přineslo jednak „působení takzvaného jet streamu neboli tryskového proudění, které způsobuje vpády arktického vzduchu až do subtropů a naopak“. Toto proudění „zaválo“ drsně studený vzduch od severního pólu k nám do Česka, jakož i do jižní Evropy – po šesti letech sněžilo v Římě. Druhý činitel, jenž minulý týden přispěl k zimě „jako v Rusku“, tkvěl v celkem běžné meteorologické zimní situaci.

„Do Evropy intenzivně vála vzduchová hmota z Ruska a oblasti západní Sibiře, mohla za to mohutná tlaková výše nad severní Skandinávií, která tu ledovou zimu nasála,“ přiblížil meteorolog Michal Žák, známý též z předpovědi počasí České televize. Rovněž vysvětlil, proč u nás, na rozdíl od britských ostrovů, Apenin či Balkánu, nezasněžilo. „V těchto případech sehrál roli relativně teplý Golfský proud, respektive Středozemní moře, nad nimiž se výpar proměnil v oblačnost, ta se ve vyšších sférách ochladila a na zem spadla v podobě vloček,“ uvedl pro deník Metro Žák.

Oba meteorologové, Honsová i Žák, krčí rameny nad tím, že předpověď na konec února naprosto nevyšla. Vždyť v polovině února, kdy začali zpívat ptáci a pučet pupeny, to – i podle meteorologů – vypadalo na začátek předjaří. „Víte, předvídat počasí je na padesáté rovnoběžce, na níž leží Praha, obzvlášť nesnadné. Střetávají se tady severní arktické hmoty se saharskými subtropickými,“ zdůvodňuje Honsová, proč to meteorologům občas nevyjde.

Ráda poukazuje na čím dál přesnější předpovědní model Aladin, který doznal modernizace a zpřesnění předpovědi. „Před třinácti lety byl aktualizován dvakrát denně, s rozlišením 10 krát 10 kilometrů, dnes hovoříme o aktualizaci po šesti hodinách s přesností 3 krát 3 kilometry,“ dokládá Honsová. Zároveň se odvažuje, na základě dostupných dat, předpovědět březnové počasí. „Bude teplotně nadprůměrné,“ tvrdí.

Lesk a bída meteorologických modelů Mnoho z nás vyhledává předpovědní modely počasí, nejoblíbenějším je Aladin, v závěsu se drží norský server yr.no. Pro předpověď v Česku je objektivně nejpřesnější model Aladin. Ten vyvíjí francouzská společnost Météo-France ve spolupráci s patnácti evropskými zeměmi včetně Česka. Co se týče plošného pokrytí Evropy, je i podle meteorologa Michala Žáka nejpřesnější předpovědní model ECMWF (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts). Pozoruhodné oblibě se v tuzemsku těší takzvaní „norové“ neboli server yr. no. Češi jsou dokonce třetím nejčastějším návštěvníkem serveru (po Norech a Švédech). Podle Žáka je to díky uživatelské přívětivosti stránek, jež svým grafickým rozhraním předběhly dobu. Co se týče přesnosti „norů“, až taková sláva to není. Pro střední Evropu totiž pracují s přesností na ploše 30 krát 30 kilometrů, zatímco Aladin umí předpovědět počasí na ploše 3 krát 3 kilometry.