Antitrump. Novostavby sázejí spíše na nenápadný ekostyl

K úspornému bydlení, které neomezuje, se přiklánějí jak developeři obytných celků, tak především velké firmy. Nenutí je jen zvyšující se ceny energií. Je to známka pokroku, ekologického myšlení. Prosazují se také neobvyklá technická řešení.

Dům na tlumičích
Odpruženou budovou se u nás mohl chlubit jen Český rozhlas. Jeho nová část je na speciálních tlumičích, eliminujících otřesy metra i provoz sousedící magistrály. Podobný systém má i kancelářský a obytný soubor Luka Residential v Praze. Vyrostl na starém obchodním centru, do něhož ústí stanice podzemní dráhy. Stavba je také mimořádně energeticky úsporná, byla zařazena do kategorie A.

Soukromé i firemní střechy v Česku se začínají zelenat V roce 2017 bylo v Česku vybudováno 195 tisíc metrů čtverečních zelených střech.  Střechu, kde se dá relaxovat či jednat, má nově například budova Drn v centru Prahy. Stále častěji se i pro veřejnost otevírá střecha Paláce Lucerna, kterou nechal na začátku 20. století postavit Vácslav Havel, dědeček exprezidenta Václava Havla. Otevřenou střechu s trávníkem a stromy má i administrativní centrum Trinity v Brně, otevřené před deseti lety. Na metr čtvereční zelené střechy je dotace až 500 korun.

„Momentálně zkoušíme systém, který by v bytech odtékající teplou vodu při sprchování využíval k následnému ohřívání vody na sprchování,“ říká Tomáš Kašpar, majitel společnosti, která budovu postavila. Ke standardnímu vybavení bytů patří třeba větrací systém s rekuperací tepla. To a další ekologické prvky vedly Kašpara k tomu, aby projekt přihlásil do soutěže E.ON Energy Globe, kde by se rád probojoval nejen do českého, ale třeba i světového finále podobných nápadů.

„Nechceme být okázalí, třeba jako Trump Tower, neženeme se stovky metrů nad zem, spíše naopak. Dali jsme přednost tomu, abychom splynuli s okolím i přírodou,“ uvedl generální ředitel ČSOB John Hollows při oficiálním představení druhé části centrály této banky v pražských Radlicích. Před dvanácti lety postavená první budova bankovního sídla od architekta Josefa Pleskota získala mnohá ocenění, například za extrémně nízké energetické náklady na provoz nebo střechu posázenou stromy a trávníkem, kde lze pracovat i relaxovat.

Basket i běhání
Druhá polovina centrály, kterou propojuje s tou první tunelová lávka a kterou projektovali Marek a Štěpán Chalupovi, šla v energetické soběstačnosti dál. K vytápění a hlavně k chlazení v letních vedrech slouží 177 geotermálních vrtů. Jde o unikátní systém, který je první ve střední Evropě.

„Před deseti patnácti lety takové způsoby samozřejmě existovaly, ale byly ještě příliš drahé. Dnes jsou dostupnější, proto jsme je využili,“ říkají autoři stavby, kteří dostali od banky poměrně jasné zadání, co se úspornosti provozu týká. Podobně jako „stará“ budova přes ulici, i Kampus má „obytnou“ střechu (její plocha je 10 tisíc metrů čtverečních), kde už jsou vysazené stromy, vysetá tráva a za pár měsíců a let by tohle prostředí mělo splynout s okolním svažitým terénem. Střešní zahrady budou zavlažovány převážně dešťovou vodou, která se bude hromadit v nádržích. Zelená střecha výrazně přispívá k ochlazování vnitřních prostor. Na střeše vznikne kratší běžecká dráha, už teď je tu hřiště pro street basketbal.