Češi na elektrokolech riskují, jízdy na horách končí úrazy

Koronavirová epidemie výrazně zbrzdila byznys sdílených elektrických koloběžek, střety s chodci nyní hrozí minimálně. Více ale lékaře zaměstnávají ti, kteří se rozhodli ušetřit síly a koupili si kolo s přídavným elektromotorem. Hlavně v létě se s úrazy na těchto kolech setkávají jak lékaři, tak následně i likvidátoři pojišťoven.

„Technická úroveň jízdních kol se v posledních letech výrazně zvýšila, stále víc cyklistů používá i přilbu, i když to není pro dospělé povinné,“ konstatuje Eva Svobodová, mluvčí UNIQA pojišťovny. Jenže právě technická dokonalost svádí mnohdy nezkušené cyklisty k nebezpečným kouskům v terénu, často ve stále přibývajících tratích specializovaných na horská kola. „Spolu s přilehlými půjčovnami to láká i netrénované jedince. Zpravidla to odnášejí polámané ruce, klíční kosti, někdy dojde i na závažnější poranění páteře,“ dodává Svobodová.

Rizikové přečipování Běžná elektrokola mají omezovač rychlosti do 25 kilometrů za hodinu. Někteří prodejci však nabízejí úpravu pro vyšší rychlosti. Přečipováním omezovače lze zvýšit rychlost kola až na 55 kilometrů za hodinu. S upraveným kolem se nesmí na veřejnou komunikaci, jen do terénu a na uzavřenou dráhu. Týká se to i elektrokol, která jsou oficiálně prodávaná bez omezovače.

Sváteční jezdci na elektrokolech si neuvědomují, že stroj je až o deset kilogramů těžší než běžné kolo. Z kopce se proto rozjede rychleji a hlavně při rychlém průjezdu zatáčkou má větší tendenci vynášet ven. Na horských cestách s drobnými kamínky se pak jedná o velmi nebezpečné manévry.

Během léta také výrazněji houstne provoz na cyklostezkách, dochází tu ke střetům cyklistů i in-line bruslařů. Protože nemají kola espézetky, viníci často řeší situaci tím, že z místa ujedou bez ohledu na to, že druhý účastník nehody je zraněný. „Láme se téměř vše, co člověk při pádu nastaví. Velmi často řešíme zlomeniny zápěstních kůstek nebo výrony kotníků,“ říká Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky. Zlomenina zápěstí při dopadu přes řídítka je klasickým zraněním cyklistů, naopak zlomený loket, noha a poškozené kolenní klouby ukazují na jezdce na kolečkových bruslích.

Bílková zdůrazňuje, že lékaře nezaměstnávají jenom úrazy vzniklé nárazem, ale i nadměrným zatížením organismu. Jedná se o sportovní úrazy z trvalého přetěžování měkkých tkání. Jedná se například o poranění a následné bolesti šlach, svalů a natržení svalových vláken.

Léčba letních úrazů může trvat až několik týdnů. Podle Českého statistického úřadu dosahovala v roce 2018 průměrná pracovní neschopnost po úrazu při sportu a rekreačních činnostech více než padesát dnů.