Nejvíce někteří sochaři vystupovali proti portrétu, který byl loni odhalen v sídle Rady Evropy ve Štrasburku. Dílo, jehož tvorbou pověřila Knihovna Václava Havla Čechoameričana Lubomíra Janečku, kritizoval třeba sochař Michal Blažek, člen sochařského sdružení. Pod jeho hlavičkou inicioval petici, pod niž se připojily téměř dvě stovky lidí. Protože žádná z oslovených institucí na výzvu uspořádat soutěž nereagovala, sdružení ji zorganizovalo samo.
V komisi, která návrhy posuzovala, vedle umělců zasedli bývalý Havlův tajemník Vladimír Hanzel, filozof a Havlův spolupracovník Milan Šimečka, divadelník Andrej Krob, bývalý politik Jan Ruml nebo Oldřich Škácha, který Havla často fotografoval. "Od soutěže jsme si slibovali, že vznikne alespoň několik portrétů, kde bude vystižena osobnost Václava Havla v odpovídající sochařské kvalitě," doplňuje Blažek. Podle sdružení je lepší vyhlásit soutěž, než umisťovat třeba i nepovedené portréty. Většina soutěžních návrhů se drží víceméně realistického zobrazení Havlovy podoby, jediný je lehce stylizovaný, respektive má kubizující charakter; většina portrétů zobrazuje Havla v pozdějším věku, několik sochařů se ale bustou vrací k jeho mladším letům.
Největším uctěním bylo přejmenování letiště
Po Havlově smrti v prosinci roku 2011 se objevilo mnoho iniciativ k uctění jeho památky. Některé nápady se realizovaly, především přejmenování pražského letiště či pojmenování některých veřejných prostranství či institucí po Havlovi. K pomníkům se ale především historikové stavějí skepticky a říkají, že Havla ze všeho nejlépe bude připomínat jeho dílo, které by lidé měli číst, a tak jej činit stále živým.
Realizovat Havlovu sochu již přes rok chce Spolek pro výstavbu sochy Václava Havla, socha by měla vzniknout podle návrhu Barbory Daušové. Zatím spolek sbírá peníze, z potřebných asi 150 tisíc korun má přibližně 60 tisíc korun. Teprve až se peníze shromáždí, bude socha dokončena a spolek chce zahájit jednání s úřady o umístění sochy.
