Počet nově zahajovaných exekucí klesá dlouhodobě už od roku 2011, pouze s malou výjimkou roku 2014. Před sedmi lety dosáhly soudně nařízené exekuční výkony svého vrcholu, kdy se pohybovaly kolem jednoho milionu. V loňském roce jich bylo o téměř čtyřicet procent méně. Znamená to snad, že dlužníci začali víc platit a lidé méně riskovat?
„Příčin pozitivního vývoje je hned několik,“ upřesňuje nedávno zvolený prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. „Pokud jde o ukončené exekuce, jejich počet roste, dochází k vyřízení starších případů z předchozích let,“ vysvětluje prezident exekutorů. Za poklesem stojí i změny v zákonech. Projevil se přísnější zákon o spotřebitelském úvěru, který nedovoluje věřitelským firmám dlužníky tolik ždímat a nastavovat přehnaně vysoké splátky a úroky z prodlení.
Velkým problémem se pro exekutory stalo výrazné snížení odměn, které začalo platit na jaře loňského roku. V průměru klesly jednotlivé úkony až o třiatřicet procent. „Ministr spravedlnosti chtěl původně až šedesát šest procent,“ říká Plášil. V praxi to znamená, že například minimální odměna i za ten nejjednodušší výkon už nejsou tři, ale dva tisíce korun.
Snížení plateb a menší počet zahajovaných exekucí vede k tomu, že se členové komory potýkají s omezenými financemi. Mají málo peněz na vybavení, exekutorské úřady snižují počty zaměstnanců. „Dva exekutoři už skončili v insolvenčním řízení,“ prozradil viceprezident komory Jan Mlynarčík.
Exekutoři ale nutnost změn uznávají, do potíží se dostávají hlavně ti, kteří věřitelům slibují nesplnitelné vymožení dluhů od lidí a firem, jež už nemají z čeho své závazky plnit. Komora usiluje o zavedení místní příslušnosti soudních exekutorů, i proto, aby případ z Aše nevyřizoval exekutor z Ostravy, což zatěžuje jak samotného exekutora, tak dlužníka. Jedním z návrhů, jak snížit náklady na vymáhání, je podle prezidenta exekutorské komory snížení sazby DPH. Ta je nyní 21 procent, původně byla jen pět procent. V Česku je aktuálně 158 exekutorů.
Exekutoři přibrzdili
|
