Aktivita mládeže končí lajkováním

V minulých prezidentských volbách měl velkou podporu u mladých Karel Schwarzenberg, ale k urnám už jich tolik nedorazilo...
Mladí lidé se dokážou aktivizovat k veřejnému politickému tématu. Ale jejich aktivita brzy končí. V tom měl asi bývalý předseda ODS a premiér Mirek Topolánek pravdu, když řekl, že mladí spíš lajkují na sociálních sítích nebo podepíšou nějakou petici, případně dorazí na demonstraci. Přijít k volbám, to už je pro část politicky aktivních mladých lidí problém.

Jaké máte vysvětlení?
Lidé mezi 18 až 29 lety se o politiku zajímají méně než třicátníci a čtyřicátníci. V západních demokraciích mívají obecně nejnižší volební účast, není to jen náš problém. Kromě toho, a to je velice důležité, mladí lidé ne- jsou sociálně, vzdělanostně a jinak homogenní skupinou. Studenti a vysokoškoláci po absolutoriu jsou v kategorii mladých voličů a prvovoličů jsou jedni z nejaktivnějších skupin obyvatelstva vůbec. K volbám chodí disciplinovaně. Neznám mezi svými studenty téměř nikoho, kdo nechodí volit. Tuhle aktivní část vyvažují lidé ze středních škol, mladí lidé s maturitou, pracující v manuálních profesích, v administrativě a podobně, lidé spíše méně vydělávající než první zmiňovaná skupina. Zájem chodit k volbám je z jejich strany minimální.

Dá se říci, že je aktivita mladé generace mediálně nafouknutá?
Ano. V médiích se mohou objevovat tisíce mladých na náměstích, ale v celkovém množství voličů je to zanedbatelná množina. Jejich mediální obraz je nadproporční. I kdyby šli nakonec k volebním urnám všichni, kteří se nějak zapojí do protestů a kampaní proti komukoli, na konečné výsledky to velký vliv mít nebude. I když se jedná se o desetitisíce aktivních lidí, o skutečném výsledku rozhodují masy. V celkovém balíku mladých voličů je to kapka v moři.