Moderátor Přemek Podlaha kdysi uváděl televizní soutěž Deset stupňů ke zlaté. Grálem současné doby je deset tisíc kroků, které by měly zaručit naše srdeční i celkové tělesné zdraví. Tato cifra ale patří k mýtům, které se kolem pohybových aktivit již desítky let motají.
Olympijský „fake“ vládne už přes půl století
Tento počet stanovili kdysi japonští výrobci krokoměru, se kterým vyrazili do světa během letní olympiády v roce 1964 právě v Japonsku. Název novinky zněl v japonštině Deset tisíc kroků. Už šedesát let se tímto údajem zaštiťují rádci životního stylu, ale i lékaři a další odborníci.
„Je dobře, že tento údaj už média částečně zkorigovala, ale nedávno i slavná BBC omylem rozšířila nový mýtus, i když se jednalo jen o špatnou interpretaci dat,“ upozorňuje Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti.
Čísla správná, výklad špatný
Podle jedné z nejnovějších studií by totiž mělo, jak BBC uvedla, stačit ke zdravému srdci a odstranění rizika úmrtí na infarkt a úmrtí z jakékoli příčiny o čtyřicet procent méně pouhých 2300 až 4000 kroků denně. Benefity se údajně projevují i při pouhých 500 krocích. Studie lodžské univerzity, která analyzovala data z mnoha zemí světa, však ve skutečnosti uvádí, že až od nějakých osmi tisíc kroků denně je vliv na zdraví a hlavně na srdce skutečně pozitivní a „léčivý“.
Na chvostu
|
„Od uvedených zhruba 2300 kroků se žádný benefit nedostaví, je to totiž spodní hranice, kdy je tělo nebo srdce stále ohrožené. Například skupina lidí, kteří nachodí asi čtyři tisíce kroků denně, je pořád ještě skupinou s nejvyšší úmrtností,“ varuje předseda kardiologické společnosti Linhart. Benefity se dostavují až přibližně u trojnásobku nachozených kroků.
Chybná interpretace dat z prestižního časopisu European Journal of Preventive Cardiology tak vneslo do světa nesmysl, který především internetem stále koluje bez opravy. „Nemusíte denně urazit zrovna dvacet tisíc kroků, ale určitě na to neumřete, ale oproti nechodcům si přidáte možná pět let života navíc, a jak já říkám, můžete si bez obav kupovat dlouhohrající desky,“ komentuje problematiku Aleš Linhart.
Při životě nás udržují „veřejné peníze“
Chození a pohyb jako takový především přispívá ke snižování hmotnosti, která zase, je-li kilogramů navíc hodně, přispívá k rozvoji obezity a s tím spojené cukrovky, zátěže na oběhový systém, ale také rakoviny a dalších chorob. Kromě toho, že následná léčby silně zatěžuje zdravotnické rozpočty každého státu. „Jedná se o nezanedbatelný socioekonomický problém, hospitalizace představují 15 až 20 procent celkových výdajů za akutní hospitalizační péči,“ říká na adresu lidí, kteří si způsobují zdravotní problémy nezdravým stylem života Jan Krejčí z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
Covidové prázdno
Uzavření společnosti rozjelo nebývale internetové nakupování a doručování až na práh. Současně posadilo do gaučů a k domácím počítačům tisíce lidí, kteří předtím, když už se jinak nehýbali, do zaměstnání alespoň došli po svých. Průměrný český obyvatel nabral v posledních zhruba pěti letech tři až pět kilogramů. Také proto, že vedle nepohybu zaháněli lidé covidové úzkosti jídlem.
Jste vysokoškoláci? Šance na obezitu je u vás vyšší!
|
