Návštěvníci si v brněnském technickém muzeu připomenou automobily a motocykly z období reálného socialismu. Obdivovat je mohou nejen očima. Exponátů se lze dotýkat v zapůjčených rukavičkách, do některých vozů je možné si i sednout, konkrétně třeba do „žigulíka“ z roku 1984, který patřil známé české atletce Daně Zátopkové.
V muzeu jsou k vidění vozy Poběda, Škoda 1000 MB, Volha, polský Fiat, Žiguli, Moskvič, rumunský Oltcit či nezapomenutelný Trabant z německého města Zwickau. „V expozici nechybí ani jedno- stopá vozidla, třeba skútr ČZ 175, se kterým se veřejnost poprvé seznámila na II. strojírenské výstavě v Brně v roce 1956, patřil mezi velmi oblíbené značky nejen u nás, ale i v zahraničí,“ uvádí příklad kurátorka expozice Sylvie Zouharová Dyková.
V době, jíž se výstava zabývá, vznikaly stejně jako dnes zajímavé, celosvětově ojedinělé prototypy aut, které se však nedočkaly své realizace. V sekci „Zašlapané automobilové projekty“ návštěvníci uvidí například první československý elektromobil EMA, který vznikl ve Výzkumném ústavu elektrických strojů točivých v Brně ve spolupráci s katedrou spalovacích motorů brněnského Vysokého učení technického. Elektromobil je unikátní v tom, že jeho konstruktéři nechtěli elektrifikovat žádné už existující auto, ale vytvořili vlastní model. Měl to být malý městský vůz pro dva dospělé a dvě děti, který na jedno nabití ujel padesát kilometrů. Vůz EMA na mezinárodní výstavě v roce 1970 svými vlastnostmi předčil západní konkurenty, sériové výroby se však nedočkal. Stejně tak dopadly i další prototypy vystavené v rámci expozice, třeba Škoda 720. Vystavené historické skvosty doplňují panely s informacemi o jejich technických parametrech a dobové velkoplošné fotografie Viléma Heckela, které dokumentují tehdejší životní styl. „Naše expozice se nezabývá politikou. Chceme lidem přiblížit, čím se jezdilo, jak se žilo a co obnášel nákup auta. Chtěli bychom, aby si dříve narození mohli zavzpomínat a mladší se zase seznámit s touto dobou,“ dodává Zouharová Dyková.
