Kde jsou ty doby, kdy chatka v kolonii byla za dvacet tisíc

Český zahrádkářský svaz nezaznamenal v posledních letech žádnou novou zahrádkářskou osadu. „Spíš nám kolonie ubývají, že by obec nebo soukromník nabídl kus louky nebo pole zahrádkářům, to neregistrujeme,“ konstatuje Marta Pawlicová, mluvčí a tajemnice Českého zahrádkářského svazu (ČZS). Což vedlo v posledních pěti letech k doslova raketovému růstu cen těchto nemovitostí.

Drahé zahrádkaření Šest set tisíc korun jako „odstupné“ za pronájem čtyřsetmetrového pozemku v zahrádkářské kolonii v Praze. Ceny takových pozemků vzrostly za posledních pět let pět- až osmkrát. Výrazně tak překonaly růst cen bytů. Ty v Česku vzrostly od roku 2012 „jen“ o 162 procent (ČSÚ).

„Problém je, že pozemky bývají v pronájmu od obce, případně soukromníka a zájemce platí původnímu uživateli odstupné pouze za chatku a vybavení,“ konstatuje Pawlicová. Pokud se obec rozhodne kolonii například kvůli výstavbě rodinných domů zrušit, zbudou mu oči pro pláč. V případě některých místních organizací ČZS dosud platí smlouvy uzavřené před desítkami let, pronájem lze vypovědět v podstatě ze dne na den.

Ne všude se musí obávat. „Většina pardubických osad je buď na pozemcích soukromníka, nebo si je uživatelé kdysi koupili do vlastnictví od Pozemkového fondu,“ řekl Metru Ivan Sádovský, předseda tamních zahrádkářů. Čtyřsetmetrová „latifundie“ tak vyšla něco málo přes pět tisíc korun.

Roman Podvolecký z Prahy se problematikou zahrádkářských kolonií zabývá zhruba dvacet let. Potvrzuje, že než by vznikaly nové pozemky pro zahrádkaření, jsou ty stávající v ohrožení. „Nikdo vám nezaručí, že se v rámci obce nezmění územní plán a o plochu neprojeví zájem developer,“ říká Podvolecký. Přesto je o převody pronájmů i na obecních pozemcích obrovský zájem. „Doby, kdy se dal pozemek i s chatičkou koupit za dvacet tisíc, jsou pochopitelně pryč. Máte-li štěstí, narazíte na zahrádku bez chatky, jen s boudou na nářadí, kterou vám přenechá původní nájemce za sto tisíc korun,“ konstatuje Podvolecký.

Pokud někdo přenechává pronájem v kolonii (ten bývá kolem čtyř až pěti tisíc korun ročně), „účtuje“ si u příštího zahrádkáře za lépe či hůře vybavenou a obyvatelnou chatičku, většinou i za nářadí a další vybavení statisíce. „V Pardubicích se tyto ceny pohybují kolem dvou až tří set tisíc korun,“ shrnuje předseda místního ČZS Sádovský. „V Praze jsou samozřejmě relace vyšší,“ říká mluvčí ČZS Pawlicová. Ještě před pěti nebo sedmi lety se dala zahrádka pořídit za osmdesát tisíc korun, pět nebo šest set tisíc korun v současnosti není za tentýž pozemek s chatičkou nic výjimečného. „Dáte-li na web inzerát, není nic neobvyklého, že do třiceti minut máte až padesát vážných reakcí,“ konstatuje mluvčí ČZS Pawlicová.

Mění se ale i struktura nových „majitelů“ v koloniích. „Mladé rodiny, které utratily několik milionů za miniaturní byt bez terasy v developerském projektu, se snaží pořídit si pozemek jako místo, kde mohou trávit volný čas s dětmi svým způsobem v přírodě,“ vysvětluje Roman Podvolecký. To vede k tomu, že se už jako předešlé generace „nerýpou v zemi“, věnují se klasickému zahrádkaření, buď zcela okrajově pěstování květin, nebo vůbec ne. „Mají to jako rekreační objekt, navíc v dosahu MHD,“ dodává Podvolecký.