Mediálně známé jsou třeba případy Miroslava Červenky z Děčína, který se už ale vítězného verdiktu nedočkal, nebo matky dvou dětí Pavly Dandové, která se chystala kvůli placení drahých léků prodat byt.
Přitom se ale jedná jen o zlomek výjimek, které v úhradách zdravotní pojišťovny řeší. Léků, které mohou zvýšit účinnost léčby nebo prodloužit život s rakovinou nebo jinou chorobou, totiž přibývá.
Mimo seznam
|
Zákony a pravidla, které by umožňovaly jejich placení z veřejného zdravotního pojištění, však zaostávají za rozvojem farmaceutického oboru. Připouští to i Svaz zdravotních pojišťoven, který také o tomto problému jednal s novým ministrem zdravotnictví.
„Příslušný paragraf šestnáct by pravděpodobně stál za určitou modernizaci,“ připouští prezident pojišťovnického svazu Ladislav Friedrich. Nebylo by podle něho ale dobré, kdyby přes uvedený paragraf 16 nastal příliš velký rozptyl toho, co se hradit může a co ne.
„Svědčí o tom i opakovaný nález Ústavního soudu, který říká, že nárok pojištěnce má být daný zákonem,“ uvádí Friedrich.
Podle tiskového mluvčího VZP Oldřicha Tichého pojišťovna může lék takto výjimečně uhradit jen tehdy, je-li to jediná možnost léčby. „Tento termín je v zákoně jako podmínka výslovně uveden,“ říká Tichý.
„Nejedná-li se o jedinou možnost léčby a výjimečný případ, pojišťovna lék uhradit nemůže,“ dodává Tichý.
Na mimořádné úhrady léčení jdou ročně dvě miliardy
|
Strážce streamu
