Za dráty, tak se jmenuje kniha, která mapuje nacistické a protektorátní koncentrační, internační, pracovně-nápravné a další tábory na území dnešního Česka.
Její autor, Jiří Padevět, postupuje svojí tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa, na kterých zřídila nacistická okupační moc nebo protektorátní úřady tábory za účelem koncentrace a izolace politických odpůrců, Židů, Romů či pracovních sil.
V průvodci najdete pobočky velkých nacistických táborů, jako byly Auschwitz, Flossenbürg nebo Gross-Rosen, tábory zřizované bezprostředně po záboru pohraničí a určené především k internaci politických odpůrců z řad českých Němců, tábory určené k internaci Romů, pracovně-výchovné tábory určené pro občany protektorátu nebo poměrně neznámé tábory pro maďarské Židy vznikající v roce 1944 především na jižní Moravě.
V hlavním městě fungovaly tábory čtyři. Jeden z nich, na pomezí Strašnic a Vinohrad na pozemcích, které před válkou patřily židovskému sportovnímu klubu Hagibor. Za války musela hřiště ustoupit barákům – byl tu zřízen pracovní a internační tábor pro partnery ze smíšených manželství, na práci sem docházely i židovské ženy z Prahy. V lednu a únoru 1945 tu pobýval herec Oldřich Nový kvůli židovskému původu své manželky Alice.
V místech, kde dnes stojí holešovický Parkhotel, byl od října 1941 sběrný tábor, kterým prošlo více než 40 tisíc lidí. Židé tu odevzdávali, vše co měli, a po pár dnech putovali na Nádraží Bubny. Odtud byly vypravován transporty. Tábor pro Romy fungoval v areálu ruzyňské věznice, v usedlosti Jenerálka zas byly internovány děti, jejichž rodiče a příbuzní byli nacisty zavražděni po atentátu na Heydricha.