Naše nákupní zvyky se výrazně změnily ve čtvrtek 6. června 1991. V Jihlavě se poprvé otevřel supermarket Mana, obchod západního střihu. Reklamu mu dělala samotná tehdejší ministryně obchodu Vlasta Štěpová. Nákup nebyl podmíněn otravnou povinností „mít košík“.
„Češi konečně mohli nakupovat jako cizinci a i nákupní zvyky prošly od té doby radikální změnou,“ připomíná Barbora Vanko, mluvčí řetězce Albert, který první československý supermarket provozoval.
Bylo v něm, na tehdejší porevoluční poměry, téměř vše jako na Západě, včetně stylu obsluhy a placení. Poprvé jsme mohli nakupovat potraviny i ve slevě a o nabídce informovaly každý týden letáky. Především se Češi naučili jezdit pro jídlo i další zboží auty.
Zatímco dřív nebývala u samoobsluh parkoviště, dnes je parkovací plocha obvykle větší než obchod samotný. Přesto pořád rádi chodíme nakupovat pěšky. Jak zjistil průzkum, který si nechal vypracovat řetězec prodejen Albert, mladí Češi vyrážejí na nákup potravin asi třikrát týdně, a to pěšky. Výjimkou je Praha, tam se chodí nakupovat častěji.
V celorepublikovém průměru je pěší nákup v hlavním městě až dvojnásobně častější než v regionech.
Praha byla až druhá
|
Také MHD používají Pražáci dvakrát častěji než zbytek republiky. Tam zase převládají nákupy autem, což je dané i horší dopravní dostupností prodejen. Nejvíc dnes míří na nákup vozem mladí na Pardubicku a ve středních Čechách, a to třikrát víc než jejich vrstevníci v Praze.
V českých potravinových řetězcích se stále častěji objevují nejrůznější biokoutky a úseky „zdravého životního stylu“. Generačním symbolem mladých zákazníků se v poslední době stalo avokádo.
To si podle průzkumu oblíbily téměř tři čtvrtiny mladých ve věku kolem pětadvaceti let. Ještě víc letí toto ovoce mezi Liberečáky, v tomto kraji si ho nekupuje jen patnáct procent pětadvacátníků. Naopak nejméně oblíbené je avokádo na bramborářské Vysočině.
