Neúprosné statistiky říkají: Podzim, šestá ranní. Čas, kdy se nejvíc bourá do stromů

K dopravním nehodám vyjíždějí dopravní policisté nejčastěji od května do září. V době dovolených a přecpaných silnic. Specifické bouračky je ale čekají nejvíc až v měsících, kdy se zkracují dny a vozovky jsou kluzké.

Se stromem je to dražší i „smrtelnější“
V letech 2010 až 2021 se v České republice stalo 43 tisíc bouraček, kdy bylo v záznamu o nehodě zapsáno „strom“. V průměru to vychází kolem 3600 nehod tohoto druhu ročně. „V porovnání s celkovým počtem nehod v těchto letech, což je 1,1 milionu, se to nezdá mnoho,“ říká Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů.

Jenže nehody se stromy mají vždy fatálnější následky než jiné havárie. Jak v počtu zranění a úmrtí v porovnání s ostatními nehodami, tak ve finančním vyjádření. „Průměrná výše škody při střetu se stromem dosahuje 103 tisíc korun, což o sedmdesát procent převyšuje průměrnou výši škody u ostatních typů dopravních nehod, kde se jedná ‚pouze‘ o šedesát a půl tisíce korun,“ srovnává statistiky Jedlička.

Nejčastěji narážejí mladí a rychlí
Podle analýzy Jana Chalase z Portálu nehod lze stromy rozdělit na rizikové a ty ostatní. Do první skupiny patří dřeviny, kde hlavní příčinou nehody byla riziková jízda a následný náraz do stromu. Ve skupině „ostatní“ figurují stromy jako sekundární viník, kdy byly do nich při havárii automobily odmrštěny.

„Nejčastěji končí svou jízdu nárazem do stromu mladí automobilisté,“ konstatuje Chalas. V celkovém počtu nehod, kdy figurovala i nepřiměřená a rychlá jízda, se tato věková skupina podílí celou čtvrtinou. Jak roste věk viníků bouraček, je v kolonce příčin naopak nevěnování se jízdě. Nehodáři buď používali mobil, či se věnovali dítěti.

„Podíváme-li se na vývoj počtu nehod v průběhu dne, dominuje ranní a odpolední dopravní špička. K největšímu počtu nehod dochází kolem šesté hodiny ranní – je to z pohledu nehod se stromy nejhorší denní doba,“ upozorňuje Marek Sibal, datový analytik Portálu nehod. Pak nehodovost tohoto typu během dne klesá a vyskočí opět mezi druhou až pátou odpolední. Analytici tvrdí, že časy souvisejí s cestami do práce a ze zaměstnání.

Pokud jde o konkrétní místa, jde o cesty lemované stromořadím či zalesněním, velmi často s prudkou zatáčkou, takzvanou šikanou, kde automobil vystřelí nepřiměřenou rychlostí a dojde ke srážce se stromem.