Plat ženy v domácnosti, která se stará o děti? Možná desítky tisíc korun

Zjistit, zda rodinná práce může mít konkrétní cenu, se pokusil Rodinný svaz ČR. „Jednotlivé činnosti, jako je péče o dítě, vaření a úklid domácnosti, jsme převedli na komerční ceny,“ vysvětluje pro deník Metro Marie Oujezdská z Rodinného svazu. Ten výpočtem došel k „platu“ více než padesát tisíc korun měsíčně při dvaceti odpracovaných dnech. Reálná hodinová mzda by však podle Oujezdské byla výrazně nižší, protože péče o děti a domácnost se odehrává v podstatě nonstop celý měsíc. Při tříleté rodičovské by si matka přišla na deset korun na hodinu.

Upozornit na hodnotu a význam rodičovské péče je důležité i podle psycholožky a rodinné terapeutky Ludmily Trapkové. „V posledních letech vnímám oslabování mateřství, sílí tlak konzumní společnosti na to, aby si mladí lidé spíše „užívali života“ a neztráceli své profesní schopnosti. „To všechno jsou ale zájmy dospělých, ne zájmy dětí,“ tvrdí psycholožka Trapková. Matky podle ní podléhají stejným tlakům jako matky v padesátých letech minulého století, kdy je stát nutil dávat děti do jeslí. „Zůstávat doma s dítětem tři nebo čtyři roky se rodičům vyplatí, dítě se totiž rychleji a zdravě vyvíjí a sebevědoměji se osamostatňuje,“ říká rodinná terapeutka Trapková.

Podle Oujezdské z Rodinného svazu bylo vyčíslení péče o děti a rodinu i snahou posílit oslabenou prestiž péče matek a otců o rodinu. „Běžně se setkáváme s tím, že lidé na rodičovské dovolené jsou společností vnímáni jako ujídající dávek ze státního rozpočtu,“ argumentuje Oujezdská.

Své zkušenosti má například pětinásobná maminka Lenka Mužná z Fulneku. „Lidé mi někdy dávali najevo, že mrhám talentem, protože jsem ‚jen‘ s dětmi doma,“ říká Lenka, která paradoxně vyrůstala jako jedináček. „Výchově dětí se nic nevyrovná. Ani kariéra, vzdělávání nebo cestování,“ obhajuje péči o děti další maminka, Ivana Horáková, která má tři děti. Na mateřské strávila celkově deset let.

Neviditelné práci se věnuje více než 1,3 milionu lidí
Podobně jako matky v domácnosti, často ale i hůře, jsou na tom rodiny, kde pečují o blízké s tělesným postižením, vážnou nemocí či nesoběstačného seniora. Znamená to být po ruce čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. To vše bez dostatečného ocenění okolí či nároku na finanční podporu.

Neviditelné práci pečujících se v České republice věnuje více než 1,3 milionu lidí – to je každý pátý Čech. Často tak činí i při regulérním zaměstnání.

„Pečující se musí vypořádat s dlouhodobým psychickým a fyzickým přetížením, mnohdy vyčleněním z normálního života a společenským stigmatem. Přestože se tyto nesnáze týkají každého pátého z nás, práce pečujících je brána jako samozřejmá a tím pádem neviditelná,“ komentuje realitu neoficiálních ošetřovatelů Petra Adámková z organizace Alfa Human Service. Opatrovníci přitom pokrývají až devadesát procent veškeré sociální a zdravotní dlouhodobé péče.

Po změně legislativy volá platforma Podpora pečujících. Ta se skládá ze čtyř organizací zabývajících se dlouhodobou podporou opatrovníků. Nyní rozjela kampaň a rozesílá po Česku dopisy s životními příběhy opatrovníků. Cílem je představit problematiku širší veřejnosti a získat navrácení důstojnosti ošetřovatelům.

„Toto je první krok, který by měl vést k pozvednutí veřejné poptávky po změně a zvýšení povědomí veřejnosti o existenci zmíněných lidí, kteří jsou do jisté míry anonymní. Změna legislativy je pak dalším krokem,“ říká Tomáš Kaplan z Podpory pečujících. Podpůrných institucí je podle něj málo, a čekací doby jsou navíc dlouhé.

„Mnoho opatrovníků o podpůrných institucích neví nebo jim nedůvěřuje. Je potřeba, aby do toho, skrze tuto kampaň, šlápli i sami pečující. Cílem je přimět stát, aby se postavil k problému čelem a poskytl jim finanční příspěvek,“ uzavírá Kaplan.