Zákon, který vstoupil v platnost 31. května a který například vyhnal kuřáky z restaurací na ulici, by se měl podle některých senátorů a poslanců změnit a zmírnit. Jenže to se nelíbí například Evě Králíkové, lékařce z centra pro závislé na tabáku, a také chirurgovi Pavlu Pafkovi.
Česko na dně31 Podle Asociace evropských lig proti rakovině skončilo loni mezi 35 evropskými státy Česko čtvrté od konce v hodnocení protitabákové politiky. Máme například stále příliš nízkou cenu cigaret, neplatí naprostý zákaz reklamy na tabákové výrobky, je povolené kouření na veřejnosti. |
„Ti, kteří proti zákonu protestují, mají mnohem větší mediální prostor než ti, které má chránit,“ tvrdí oba shodně. Králíková připomněla, že již před deseti lety se podařilo sehnat 120 tisíc podpisů pod petici požadující konec kouření ve veřejných prostorách.
„Nikdo o ní téměř nevěděl,“ říká. Vadí jí, že o nedávné petici požadující změnu v protikuřáckém zákoně, kterou organizuje Jiří Míka z Berouna a kterou podepsalo asi 55 tisíc lidí, vědí všichni. Profesor Pafko říká, že politici, kteří argumentují svobodou rozhodování, nechtějí vidět tvrdá fakta.
„Od roku 1994 se u žen snížil počet rakoviny prsu o 19 procent, ale úmrtí na rakovinu průdušnic a plic vzrostla o víc než šedesát procent,“ upozorňuje Miroslav Zvolský z Ústavu zdravotních informací a statistiky ČR. V Česku dnes kouří asi třicet procent dospělých mužů. Ale varující je podle Zvolského stoupající množství kuřaček, těch je nyní dvacet procent. Předloni jich zemřelo na zhoubný nádor v plicích nebo průdušnice 1693. Známý operatér, který v roce 1996 léčil také rakovinové onemocnění plic prezidenta Václava Havla, včera uvedl, že pětaosmdesát procent případů rakoviny plic, které operuje, má hlavní příčinu v kouření.
Strážce streamu
