„Počet těch, kteří dnes míří do restaurace několikrát za týden, než podle posledního průzkumu před třemi lety, se zvýšil o pět procent,“ říká Denisa Hejlová z Katedry marketingové komunikace FSV. Do českých hospod jdou dnes i ti, kteří tam kvůli zakouřenému prostředí nechodili.
„Protikuřák“ má podle Hejlové pozitivní stránku. Kuřáci si více uvědomují, že nekuřáky obtěžují. Před šesti lety jich nebyla ani třetina, teď má výčitky polovina kuřáků. Pořád ale přetrvává, a to i mezi nekuřáky, vnímání cigaret jako projev osobní svobody. Tak, jak ho už ve dvacátých letech minulého století stanovily reklamní kampaně tabákových koncernů.
Kuřáci jsou proti
|
„Češi jsou obecně na omezování svobody citliví, vnímají to i u kouření,“ dodává Hejlová. I to se mění. Cigareta jako symbol volnosti a svobody je ukotvená v hlavách starších generací, přes šedesát procent Čechů je přesvědčena o opaku.
Největším problémem návštěvníků českých barů, hospod a restaurací není překvapivě to, že si zde kuřáci nemohou zapálit, ale nepříjemná obsluha a taky hluk a pachy z kuchyně. „Nekvalitní personál vadil i dříve a stále to figuruje na prvním místě,“ říká Radek Jalůvka, ředitel agentury Ipsos.
Podle něj to ukazuje na několik momentů. Pokud mají některé podniky problémy nebo krachují, je to tím, že nevnímají skutečné potřeby a nároky současných českých hostů. „Lidé hodně cestují, chtějí stejnou kvalitu jako venku,“ komentuje Jalůvka. Ani samotní majitelé restaurací necítí zákaz kouření jako problém číslo jedna. Kvůli stoupajícím počtům zákazníků je trápí spíše nedostatek personálu.
Také stížnosti na to, že kvůli takzvanému protikuřáckému zákonu pijí lidé méně piva, jsou podle Jalůvky liché. Spotřeba klesala už předtím. Výrobci alkoholu prosazují víc nápoje, které sednou nastupujícím generacím. „Pivo už není pro generaci mileniálů sexy,“ uvádí Jalůvka. V této skupině dnes frčí míchané nápoje s tvrdým alkoholem, víno a případně ochucená piva.
Nekouření má podporu
|
