Restauratéři si zoufají. Hosté sledují mobily, méně jedí a také méně pijí

„V celoevropském výzkumu bylo zjištěno, že především mladší generace tráví stále víc času brouzdáním na internetu nebo hraním her,“ uvádí Ladislav Kážmér z Národního ústavu duševního zdraví. O to méně pije. Podle dvou celoevropských průzkumů spotřeba alkoholu u dětí ve věku 15 až 16 let v posledních osmi letech opravdu klesá.

Hodně nasávají i cizinci Podle zahraničních zjištění se třetina cigaret prodaných v Česku vyveze hlavně do Rakouska a SRN. Pokud by to platilo i o pivu, sníží se reálná spotřeba na jednoho obyvatele Česka ze 120 na 80 litrů ročně. Něco cizinci vyvezou, něco vypijí přímo zde.

Vysoká čísla prodaného a vypitého alkoholu v České republice však podle Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) ovlivňuje také stoupající turistický ruch. „V roce 2000 to bylo asi pět milionů, loni už víc než deset milionů zahraničních turistů,“ vysvětluje Michael Fanta, analytik CETA. Analýza jako jedna z prvních připouští výrazný podíl turistů na alkoholu vypitém a prodaném u nás. Jsou to hlavně Němci, Rakušané, Rusové, Italové a Britové – ti jsou známí alkoholoví cestovatelé, kteří k nám jezdí za zábavou. „Vysoká kupní síla těchto turistů a současně vyšší cena alkoholu v jejich zemích vede k tomu, že přispívají ke konzumaci u nás,“ říká Fanta. V uvedených státech také evidují vysokou spotřebu čistého alkoholu na hlavu a rok.

Zločinnost zaviněná alkoholem klesla Alkohol přispívá nejen do státní kasy, ale vede i k vyšší nemocnosti a trestné činnosti. Alkohol podporuje obezitu. V roce 1976 byla u nás obézních „jen“ polovina mužů. Před třemi lety už více než 70 procent.  V roce 2008 došlo k 22 826 trestným činům způsobeným alkoholem, předloni k 11 023. Za stejné období zemřelo v Česku o pětinu více lidí na alkoholické onemocnění jater.

„Musíte vzít úvahu i fakt příhraničních nákupů, kdy Rakušané a Němci jezdí pro potraviny a také alkohol k nám,“ připomíná Aleš Rod z CETA. Vysoká spotřeba alkoholu ve statistikách krajů, které sousedí s těmito státy, tak nemusí jít na náš účet.

Dostupnost alkoholu s ohledem na příjmy se ale ani přes postupné daňové zatížení moc nemění. Klesá jen v některých kategoriích, například u rumu. Před jedenácti lety si našinec koupil za průměrnou mzdu 114 litrovek tohoto pití, předloni o dvě méně. Zato piv si dnes za průměrný plat koupíme o osmdesát víc, lahví šumivého vína o dvaadvacet více.

Snižování spotřeby alkoholu jenom vyššími daněmi není vždy ideální. „Ve Skotsku víc zdanili pivo a víno, Skotové začali víc konzumovat tvrdý alkohol,“ připomíná Aleš Rod z CETA. „Vypijou ho sice méně, ale opojení se dostaví rychleji,“ míní analytik Rod.