Kdy jste začal s prodejem rybízového vína?
V době, kdy byly v kurzu farmářské trhy, takže kolem roku 2005. Máma tehdy dovezla vzorek rybízového vína z jednoho festivalu. Chutnalo mi a poptávka byla veliká, tak jsem nakoupil ovocná vína a začal jsem je prodávat.
Co vás vedlo k založení vlastní firmy?
Když jsem prodával na stáncích, měl jsem velký obrat. Dodavatelé nebyli schopni mi víno poskytovat v takovém množství, a proto jsem přešel k vlastní výrobě. Moje prababička byla šéfkuchařka na Frýdeckém zámku a zbyla nám po ní kniha receptů. Byly tam i na rybízové a aroniové víno, ze kterého vycházíme. E-shop jsme spustili v roce 2016 a začínali na rybízovém víně. Teď už máme třicet druhů.
V čem spočíval prvotní úspěch společnosti?
Do jisté míry za to mohla marketingová strategie a taky fakt, že pro lidi byla ovocná vína nová. Díky stánkovému prodeji jsem věděl, co zákazníci čekají a chtějí. Taky jsme zpočátku dali dopravu zdarma na všechny produkty a garanci, že v případě nespokojenosti vrátíme peníze. Tím jsme rozptýlili možné obavy.
Stalo se vám u vín, že se něco nepovedlo?
Jednou začas se snažíme přijít s limitovaným speciálem a například melounové víno nás trochu potrápilo. Výroba byla velmi náročná. Obecně se snažíme do vín nepřidávat siřičitany, což se většinou daří. Ale meloun je extrémně kvasný, siřičitan jsme museli přidat. Víno se vyprodalo během jednoho dne, ale postupně začalo lidem doma bouchat. Přes padesát procent té šarže bylo špatné. Meloun je šílený a nevím, jestli se k tomuto speciálu někdy vrátíme.
Když jsme u speciálů, v listopadu jste představili svařené víno, které jste nazvali Teplouš. Je o ně zájem?
Letos bude naším nejprodávanějším vínem, i když je v prodeji pouze měsíc. Pracovní název byl ovocný svařák, ale kolegyni přišel svařák nudný. Napadl ji Teplouš, a tak název vína vznikl, nijak do hloubky jsme to neřešili. Když teď čtu reakce, že se jedná o promyšlený marketing, tak mi to přijde lehce groteskní.
Jaké byly na kontroverzní název svařáku reakce?
Zpočátku byly reakce spíše pozitivní, ale pár nepříjemných komentářů se našlo. Vydali jsme i video, kde jsme osvětlili, že Teplouš nemá být ofenzivní. Po čase na něj ale narazili aktivisté a začalo peklo. Týden jsme odráželi útoky osob, které nám vytýkaly, že kvůli názvu budou lidé páchat sebevraždy. Podle statistik jsou ale zákazníci s vínem spokojení. Navíc my obecně nazýváme vína podobně. Máme například Slaďouše – a Teplouš nám přišel milý a logický.
Vína nyní prodáváte i v Anglii. Proč zrovna tam?
Lidé se mě často ptají, proč nezkusíme třeba Rumunsko nebo Maďarsko. Nicméně nám se ve vinařských oblastech příliš nedaří, důkazem je i Morava. Angličané jsou ale na ovocné cidery zvyklí. Proto jsem měl pocit, že by v Británii mohl být o Rybízák, zájem a první měsíc je úspěšný.
Plánujete ještě jiné země?
Oslovili nás distributoři ze Švédska a Japonska, takže příští rok možná sever, Japonsko je složitější. V budoucnu bychom chtěli zvýšit distribuci po Evropě.
