Štěpán Filip je talent! Parkurovému jezdectví se 13letý kluk začal věnovat v sedmi letech. O dva roky později se stal mistrem republiky. Ukázalo se, že Štěpán z Rýmařova – městečka na severu Moravy – opravdu má talent. Začal pravidelně trénovat a závodit. Teď chce být nejlepší v Evropě.
Vzhledem ke všem soustředěním, závodům a náročnému cestování ovlivnilo toto rozhodnutí většinu volného času jeho i celé jeho rodiny. „V uplynulé sezoně jsem jezdil v kategorii poníků i velkých koní. Letos se budeme soustředit právě na ně, mimo jiné i proto, že na nich můžu oficiálně závodit až od dvanácti. Teď mě čeká řada kvalifikačních závodů. Naším cílem je dostat se opět na mistrovství Evropy, které se letos odehraje v Holandsku,“ říká pro deník Metro parkurista Štěpán.
O tom, že rozhodnutí věnovat se tomuto sportu bylo správné, svědčí i fakt, že se Štěpán stal ve svých devíti letech mistrem republiky v parkurovém skákání. Úspěch byl velkým povzbuzením pro Štěpána i celý tým. Úspěchy, a především radost, která se sportem souvisí, jdou ruku v ruce s abnormálním plánováním volného času. „Musí se počítat s náročným cestováním. V uplynulém roce cestoval náš tým včetně koní například do Francie, kam jsme jeli čtrnáct set kilometrů, do Polska to bylo devět set, do Rakouska pak například osm set kilometrů. Kvůli zvířatům se musí vyjíždět s časovým předstihem. Kůň by měl mít čas na rekonvalescenci, která se ne vždy dá odhadnout,“ tvrdí mladý závodník.
V uplynulé sezoně Štěpán absolvoval kromě pravidelných tréninků a náročných soustředění ve Zduchovicích na Příbramsku také závody v polském Lešně, závody CSIO v Lamperchtshausenu v Rakousku, nejvyšší mezinárodní závod pro danou kategorii děti 12–14 CSIO Zduchovice. Úspěšně se účastnil MČR dětí na velkých koních. Důležitým okamžikem uplynulé sezony byla účast v nominačním závodě na Mistrovství Evropy Spring Junior Cup Poděbrady, kde se se svým družstvem umístil na druhém místě. Splnění snu o reprezentování České republiky na mistrovství Evropy se tak přiblížilo. „Trenér české reprezentace vždy zdůrazňuje, abychom si, kromě snahy co nejlépe reprezentovat, závodění na evropské půdě také užívali, že už to, že jsme byli v rámci naší republiky nominováni, je velký úspěch, za kterým se skrývá velká práce, ať si to užíváme a necháme plynout,“ říká.
Jak už to u parkuristů bývá, velkým parťákem je i pro Štěpána jeho kůň Cascar. Není to ale jen kvůli lepším výkonům, ale také bezpečnosti. „Koně musíme připravit i psychicky, protože na závodech jsou samozřejmě diváci, kteří vstávají, baví se, fandí… Kůň nesmí být lekavý, musí se dokázat soustředit společně s jezdcem na přeskakování jednotlivých překážek. V některých úsecích závodu jsou diváci docela blízko a to ho nesmí vyvést z míry. Při závodech také hraje hudba. Stává se, že pořadatel správně neodhadne konec parkuru a dojde k velké změně hlasitosti hudby, kůň se lekne, spustí nohy a může dojít k pádu, v lepším případě jen k nezvládnutí překážky,“ vysvětluje Filip, jehož kůň je ustájen 10 minut od jeho bydliště. Sem, stejně jako na všechny ostatní soustředění a závody Štěpána doprovází a také vozí jeho otec František. „Najezdíme toho opravdu hodně. Věčná škoda že se stále více akcí organizuje spíše v Čechách, a nikoliv na Moravě, kde jsou stejně dobré podmínky. Občas dokonce slýcháváme, že to je na Moravu moc daleko. Vždy se smějeme a říkáme: A my to k vám daleko nemáme,“ uzavírá Filip starší.
