Zlí a dobří. Pokrokoví a zaostalí. Úsilí o zavedení lepšího využití obalů z plastů a hliníku se v Česku stává spíše bojem mezi skalními zastánci a odpůrci a připomíná tak trochu demonstrace antivaxerů a obhájců očkování.
Ano, nebo ne? Není to vůbec černobílé
O zálohování se dlouho mluví a možná ještě dlouho mluvit bude, než nastanou činy. „Je to složité téma, kde se na první pohled těžko určuje, kdo jsou ti takzvaně hodní a ti takzvaně zlí hoši,“ říká Ivo Čižmár z Direction PR. Ze své pozice odborníka na vztahy s veřejností zastupuje malé obchodníky a argumentuje tím, že případné zavedení zálohovacího systému je pro tyto obchody problémem.
„Malý vesnický obchod nemá lidské ani prostorové kapacity skladovat a nakládat velké množství nezdeformovaných PET lahví a plechovek,“ vysvětluje Čižmár. Jak se ukazuje, o plastový recyklát se výrobci nápojových obalů musejí přetahovat třeba se silným hráčem na trhu, automobilovým průmyslem. Ten využívá zpracovaný plast k výrobě některého vybavení do vozidel. Producenti petek navíc potřebují k vyrobení petky jednak alespoň kus nerecyklované suroviny a jednak jednodruhový recyklát, ne směs ze všech barev.
Recyklát, kam se podíváš
Zájem o plastový recyklát už nyní vzrůstá v elektronických odvětvích. Společnost Samsung zvýší množství této suroviny ve svých produktech. Bude je využívat jak na díly uvnitř výrobků, tak třeba na vnější díly. V roce 2024 chce Samsung zvýšit podíl recyklovaného plastu ve výrobě ze současných pěti procent na třicet.
Plastové součásti elektroniky nemusejí tolik hledět na jednolitost vstupní suroviny. Obrazně řečeno, mohou využívat směsici starých plastů. Jinak je to u nápojových obalů. Pro továrny produkující PET obaly je proto ideální uzavřený systém výroba – prodej – výkup – výroba. Ten vyžaduje, aby petky byly jednobarevné, nejlépe pouze z průhledného plastu, navíc bez současných plastových etiket, které vylučují druhotné zpracování zase pro nápojové obaly.
Giganty spojily své síly
Nová česká vláda se ve svém programovém prohlášení přihlásila k zavedení zálohového systému. „Jsme trvale silným podporovatelem zavedení komplexního zálohovacího systému a vítáme, že vláda tyto kroky podporuje,“ říká Soňa Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky. Po mnoha letech snažení je i pro vládu výhodou, že do úsilí o praktické zavedení záloh na petky a plechovky se zapojili i největší hráči na nápojovém trhu u nás. Proto by nemusela být problémem ani počáteční finanční náročnost, která se bude pohybovat pravděpodobně v nižších stovkách milionů (podobně jako na Slovensku – viz box).
Slovensko v praxi
|
Bude se zálohovat nebo vykupovat všechno?
V roce 2030 by u nás mělo skončit skládkování. Aby cirkulační systém druhotných surovin nenesly na svých bedrech jen plasty, mělo by postupně vzniknout oběhové hospodaření a zahrnout i zatím okrajové komodity. Současný systém žlutých kontejnerů je financován z toho, co zpracovatelské firmy utrží na recyklát, který pak využijí firmy k další výrobě.
„Příklad záloh na PET lahve a plechovky může být vzorem i pro další segmenty, které o zálohách uvažují,“ vysvětluje Soňa Jonášová. V širším plánu je třeba elektronika, pneumatiky či textil. Představa, jak vhazujeme do zálohovacích odběrných automatů staré džínsy, je zatím divoká, ale cesta na Měsíc byla kdysi také jen verneovskou fantazií.
