Osmnáct mladých lidí pocházejících z dětských domovů našlo za pětileté fungování projektu Symbios zázemí v brněnské Křenové ulici. Ve sdíleném bydlení jim tam se začleněním do dospělého života pomáhají studenti vysokých škol, dosud jich tam žilo 20. Osm bytů o velikosti 2+1 je stále plných. O projekt je zájem. Ukázal, že první podporované bydlení umožní mladým po odchodu z dětského domova vytvořit si finanční rezervu, dá jim prostor pro hledání první práce i samostatnost. Novinářům to dnes řekl zakladatel a garant projektu Bohuslav Binka, jenž působí na Masarykově univerzitě.
První nájemníci se do činžovního domu, který téměř za 50 milionů korun opravila městská část Brno-střed, nastěhovali v roce 2019. Průměrná doba bydlení mladého dospělého je tři roky, maximální pět let. Takovou dobu tam žije třeba Kateřina Hanáková. "V 18 jsem odešla z dětského domova, dostala jsem 8000 korun. Byla jsem připravená skončit střední školu a najít si práci. Přihlásila jsem se ale do projektu Symbios a díky nízkému nájmu mohla udělat střední školu a teď dokončuji vysokou. Jsem vděčná, projekt mi pomohl i v seberozvoji. Když odejdete z děcáku a nemáte nikoho a nic, tak se hodně hledáte," řekla.
V Česku podle Binky ročně opustí dětské domovy 80 až 100 mladých lidí, kteří sami musí začít vést dospělý život. Bez podpory je to pro ně velmi náročné. "Snahou je jim přechod usnadnit a zároveň je připravit na reálný život. Třeba nájem se vším všudy se pohybuje od 4700 korun do 5500 na člověka. Má být nižší, aby umožnil spořit, ale ne tak nízký, aby byl úplně odtržený od reality. Jedním z našich hlavních pravidel je také placení nájmu. Je velmi důležité, aby si mladí lidé osvojili, že jako první musí uhradit nájem, a pokud s tím mají problém, spolu s vedoucí projektu hledají řešení," řekl Binka.
Dalšími pravidly společného soužití je zákaz tvrdých drog nebo měsíční schůzka s mentorkou, která pomáhá třeba s žádostmi o příspěvky, přihláškami na školu nebo i při řešení konfliktů. Mentorství Binka považuje za zásadní součást projektu, stejně jako konflikty, které jsou nedílnou součásti reálného života. V bytě, kde vždy žije jeden vysokoškolák a jeden člověk přicházející z dětského domova, vznikají spory související třeba s úklidem.
"Mému spolubydlícímu vadí špinavý talířek na lince. Mně, když přijdu po 12 hodinách z práce, to nepřijde jako takový problém. Ale učíme se vzájemnému respektu. Uvědomujeme si, že jsme součástí něčeho většího, a snažíme se najít kompromis. Daří se to i díky mentorkám," řekl Jakub Novák. Symbios mu podle jeho slov zachránil život. "Od 14 jsem se musel živit sám, později jsem se psychicky zhroutil a pokusil se i o sebevraždu. Ne dlouho poté, co jsem začal žít tady, se můj život výrazně zlepšil. Studuji vysokou školu, mám stabilní práci, Symbios mi do života přinesl vnitřní klid," dodal. I vysokoškoláci podle Hanákové ze společného života čerpají. Všímá si třeba toho, že si více váží vlastní rodiny a že se o ně někdo zajímá.
Projekt ročně vyjde na milion až 1,8 milionu korun, podle míry podpory, řekl Binka. Na fungování přispěla Evropská unie a podílí se na něm i univerzita, město, městská část nebo Jihomoravský kraj.
